Změna klimatu svědčí hybridním druhům. Grizzly se kříží s ledním medvědem

Téma křížení polárních medvědů s medvědy grizzly se do zahraničních médií dostalo na pozadí nedávno publikovaného výzkumu, který rozebírá, jak klimatická změna působí na stravovací návyky ledních medvědů.

Ti se stále více musí spoléhat na hledání mršin a zbytků, které po sobě zanechali lidé, protože původních zdrojů jejich potravy stejně jako míst, kde dosud existují, ubývá kvůli oteplování v arktických oblastech.

Jedním z důsledků tohoto problému je podle vědců i to, že se lední medvědi stále více potkávají s medvědy grizzly, kteří kvůli oteplení putují dál a dál na sever. „Nevíme, kolik jich (hybridních medvědů) je, a zůstává to velkou otázkou. Ale víme, že ke křížení dochází a děje se to opakovaně. Máme o tom i doklad založený na nových genetických datech,“ řekla k tomu serveru Independent vědkyně Larisa DeSantisová, která se podílela na zmiňovaném výzkumu.

Uvádí se, že poprvé byl „pizzly“ spatřen v roce 2006 v kanadském Severozápadním teritoriu. Nahlášen byl „zvláštní polární medvěd“ s hnědými skvrnami na bílém kožichu a zvláštním tvarem obličeje. Podle Independentu tohoto medvěda nakonec zastřelili lovci a testy DNA potvrdily, že jde o křížence grizzlyho s ledním medvědem.

Další exemplář byl uloven o čtyři roky později v západní kanadské Arktidě. Tam už testy dokonce ukázaly, že jde o druhou generaci „pizzlyho“. Jeho matka byla hybridní a otec čistokrevný grizzly.

V posledních deseti letech pak podle vědců začalo hlášení spatření těchto hybridních medvědů přibývat. Podle DeSantisové v tom „určitě hrála roli klimatická krize“.

Ta je totiž, alespoň co se týče zvyšování teplot v posledních letech a odtávání ledu, nejvíce patrná právě v arktických oblastech. Odhaduje se, že teploty tam oproti zbytku světa stoupají až dvakrát rychleji.

Nabízí se teorie, že křížení může potomkům zajistit lepší nástroje pro přežití, než mají typičtí lední medvědi.

Na její potvrzení či vyvrácení je ale podle vědců příliš brzy. „Chce to další studie a pozorný monitoring. Až čas nám řekne, jestli se tito hybridi lépe vypořádávají s oteplující se Arktidou. Mohla by pro ně být vhodnější širší paleta zdrojů potravy, stejně jako to je právě u grizzlyho a naopak není u superspecializovaného ledního medvěda,“ řekla Independentu DeSantisová.

Lední medvědi totiž mají podle vědkyně o hodně větší problémy adaptovat se a najít si místo přirozené potravy lovem tuleňů alternativní zdroje.

Grizzlyové naopak přímo vynikají v tom, že dokážou sežrat prakticky cokoliv. „Pizzlyové“ by podle DeSantisové nejspíš díky jinému tvaru hlavy mohli mít lepší schopnost přijímat mechanicky náročnější potravu, ale dá se očekávat, že budou oproti polárním medvědům horší plavci.

Nakonec se patří říct, že nejde o první zvířecí křížení s podobným motivem. Podle časopisu Nature už v pozdních 80. letech minulého století byl objeven hybridní druh narvala s běluhou. V roce 2009 byl podle Independentu vyfocen hybrid velryby grónské a černé. A podobných příkladů by se dalo najít ještě mnohem víc.