Změna času v roce 2024: Kdy si budeme muset přenastavit hodiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli a trvá do poslední neděle v říjnu, kdy se opět mění na zimní čas.

Již v únoru 2018 odsouhlasil Evropský parlament zrušení střídání letního a zimního času. Pro zrušení se vyjádřilo 384 europoslanců, proti bylo 153 europoslanců, 12 europoslanců se hlasování nezúčastnilo.

Nakonec byla schválena výzva Evropské komisi, která měla navrhnout řešení. Tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s návrhem na zrušení střídání letního a zimního času a řekl, že by Evropská unie neměla státům diktovat střídání času.

Ve státech Evropské Unie se měl čas měnit naposledy v roce 2021. Plán ale padl a byl odložen kvůli pandemii covidu-19 a neshodě na tom, který z časů má být takzvaně tím standardním. Změny letního a zimního času nás tak budou provázat minimálně do roku 2026.

Začátky jednání o zrušení střídání času vyvolaly občanské iniciativy a petice. V těch lidé upozorňovali na negativní dopady střídání letního a zimního času na člověka. Mezi negativní dopady byl uváděn například dopad na vnitřní biorytmus člověka, zvýšení počtu infarktů v době změny nebo nárůst počtu nehod v daném dni.

Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim pak nějakou dobu trvá.

Důvodem zavedení letního času byla především úspora elektrické energie. Šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Díky posunu času je denní (přirozené) světlo člověku k dispozici po dobu jeho denní aktivity, snížila se tím potřeba umělého světla. Poprvé byl letní čas zaveden v období první světové války, kdy byla elektřina nedostatková a drahá.