Článek
Britská vláda minulý týden představila svůj nový plán covidových pravidel jako „zjednodušený systém pro mezinárodní cestování“. Změna má umožnit plně očkovaným cestovatelům přijíždějícím do Anglie vynechat karanténu a absolvovat menší počet testů. Zatímco značná část světa si díky tomu může oddechnout, ve druhé panuje hněv i zmatek.
Důvodem je háček skrytý za tím, kdo je vlastně tamními úřady považován za plně očkovaného. Aby cestující mohli využít již zmiňovaných výhod, musí obdržet látku v rámci amerických, britských či evropských programů nebo musí jít o Británií schválenou látku. Očkování tak Anglie uzná jen v rámci určité skupiny států.
Na seznam těch úspěšných se mimo Evropské unie či Spojených států dostalo hned několik zemí v Asii, Kanadě nebo Austrálii, bokem však zůstává třeba Indie i Afrika. Například africká Keňa, jak upozorňuje agentura AP, přitom od Velké Británie obdržela stovky tisíc dávek vakcíny AstraZeneca. Tamní lidé tak nerozuměli tomu, proč se jejich očkovací programy nezdají britské vládě dost dobré.
V reakci na pobouření ale obě země zasedly k jednání a vydaly společné prohlášení, podle kterého by Spojené království mělo uznat vakcíny podávané v Keni. V prohlášení je ovšem zdůrazněno, že vytvoření systému, který bude vzájemně uznávat programy očkovacích pasů, vyžaduje čas.
Předsedkyně Jihoafrické lékařské asociace lékařka Angelique Coetzeeová se již nechala slyšet, že tamní občané jsou „diskriminováni“ a situace je „zcela nepřijatelná“. Panují navíc obavy, že nová pravidla napomohou zhoršení váhavosti africké populace ohledně očkování. Plně očkováno je na kontinentu okolo 4 % lidí, za nízkou proočkovaností ovšem stojí i nedostatek vakcín nebo dezinformace.
The Hindustan Times, jeden z předních indických deníků psaných v angličtině, označil ve svém úvodníku rozhodnutí britských úřadů za „nelogické a škodlivé“. Ve spojení s Indií však Británie alespoň odstoupila od jednoho z dřívějších opatření, které také zvedlo vlnu nevole.
Přípravek britské firmy AstraZeneca, který je vyráběn v Indii a je známý pod názvem Covishield, totiž původně nebyl na seznamu schválených vakcín. Výrobek zatím nebyl formálně schválen regulačními orgány Spojeného království, a to navzdory tomu, že některé dávky již země aplikovala a miliony jich byly odeslány do zemí s nízkými a středními příjmy.
V průběhu tohoto týdne dokonce indický ministr zahraničí Harsh Vardhan Shringla varoval, že britská pravidla, která vstoupí v platnost příští měsíc, by mohla Indii donutit k uvalení recipročních opatření, pokud problém nebude vyřešen.
„Neexistuje nikdo, s kým jsem mluvil, kdo by nebyl naštvaný. Lidé jsou zmatení,“ cituje britský list The Guardian jednoho latinskoamerického diplomata. Do anglických tabulek nepasuje právě ani Latinská Amerika. „Nechápu, jak to může být přípustné. Jednoduše mi to nejde do hlavy. Nedokážu vysvětlit, co za tím je, jen vím, že je to velmi, velmi, velmi nefér.“
Na výzvu k vysvětlení, proč jsou vakcíny podávané v některých zemích přijatelné, zatímco v jiných nikoliv, již ve vyjádření odpověděl mluvčí britské vlády: „Naší nejvyšší prioritou zůstává ochrana veřejného zdraví a znovuotevření cestování bezpečným a udržitelným způsobem. Z toho důvodu musí certifikace očkovacích látek všech zemí splňovat minimální kritéria s přihlédnutím k veřejnému zdraví a širší škále faktorů.“ Neznámou však zůstává třeba to, co vlastně mezi zmiňované faktory spadá.
