Zlom v boji s pandemií přinese až očkování mladších dětí, zní z Izraele

Izraelská vláda se domnívá, že další očkovací kampaň by se teď měla zaměřit na děti. Ty mladší devíti let tvoří třetinu pacientů s covidem-19. A mládež mladší 19 let pak dokonce 55 procent případů.

„Některé z dětí infikovaných koronavirem mají jen slabé příznaky, některé ale vážně onemocní a umírají,“ řekl serveru Ynetnews kardiolog Jehuda Adler. Riziko takzvaného multisystémového zánětlivého syndromu (PIMS) u dětí podle něj nelze podceňovat, zmínil i postcovidové potíže, kterými některé z nich také trpí. V zemi až dosud covidu-19 podlehlo deset dětí.

„Očkování dětí by mohlo zvýšit šance na dosažení stádní imunity, která by zastavila šíření nových mutací viru,“ tvrdí lékař.

Stejný názor pravděpodobně zaujme i izraelské ministerstvo zdravotnictví, které se obvykle řídí doporučeními amerického FDA. Očekává se, že vakcíny Pfizer pro děti od pěti do 11 let schválí i vláda premiéra Naftaliho Beneta.

A potvrzuje to i izraelský „koronavirový car“ Salman Zarka, pode něhož by se s očkováním dětí mohlo začít ke konci listopadu. Děti by přitom mohly dostávat menší dávku vakcíny, konkrétně deset mikrogramů.

Už ve středu se kvůli tomuto tématu sešel premiér Benet s ministrem zdravotnictví Nicanem Horovicem a dalšími zdravotnickými představiteli. V 9,3milionové izraelské populaci je asi 1,27 milionu dětí ve věku od pěti do 11 let, kterých by se doporučení mělo týkat.

K očkování dětí vyzvala rodiče i profesorka Galia Rahavová, vedoucí infekčního oddělení v největší izraelské nemocnici Tel-ha Šomer: „Neříkám, že nebudou mít žádné vedlejší účinky, jsou ale velmi vzácné,“ řekla s tím, že si není vědoma žádných dlouhodobých účinků, proto prý nechápe obavy, které rodiče mají. „Dokonce i vakcíny proti dětské obrně jsou rizikovější, a přesto na ně lidé stojí frontu,“ poznamenala.

V pondělí zveřejněný průzkum zkoumal ochotu Izraelců k očkování svých potomků: 48 procent dotázaných rodičů uvedlo, že by své děti určitě nechali očkovat, 23 procent naopak určitě nenechalo a 29 procent je nerozhodných.

Z těch, kteří očkování svých dětí odmítají, se 37 procent obává dlouhodobých zdravotních následků vakcíny a 18 procent není přesvědčeno o její bezpečnosti a účinnosti. Zbytek uvádí jiné důvody: 11 procent prostě děti očkovat odmítá a sedm procent se domnívá, že i když dítě onemocní, jeho organismus se díky přirozené ochraně s virem vypořádá.

Od rozšíření mutace delta se příznaky, kterými mohou trpět děti, zhoršily. Profesorka Rahavová informovala, že výše zmíněný multisystémový zánětlivý syndrom už lékaři odhalili u 150 dětí.

V Česku je v tomto směru situace lepší, PIMS se vyskytl jen u desítek dětí. Ve věkové kategorii 0–14 let pak podle údajů Ministerstva zdravotnictví zemřely tři dívky a jeden chlapec.

Možnost schválení očkování dětí ale v Česku rozhodně není otázkou týdnů: „EMA (Evropská léková agentura, pozn. red.) už se tím zabývá, dřív než po Novém roce to ale asi nebude aktuální. Na možném doporučení se budeme domlouvat s kolegy v průběhu listopadu,“ řekla Seznam Zprávám Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

Připomněla v této souvislosti otázku chronicky nemocných dětí, které mohou být infekcí ohroženy víc než děti zdravé.

Cyrille Cohen, expert v oboru imunologie z Bar Ilanovy univerzity, který je členem poradního panelu ministerstva zdravotnictví, poukazuje na to, že jde o posouzení rizik. „Covid může být nebezpečný a stále neznáme jeho dlouhodobé účinky. Dlouhému covidu ještě stále nerozumíme,“ upozornil.

Vakcína je podle něj i pro děti bezpečná a účinná a vzhledem k tomu, že je nyní virus v zemi na ústupu, mají rodiče čas na rozhodování podle faktů, a ne podle fake news.

Zion Hagal z Izraelské lékařské asociace soudí, že se očkování dětí ve věku od pěti do 11 let může stát bodem, který v boji proti pandemii změní pravidla hry.

Opatrněji mluví o epidemiologické účinnosti očkování dětí Češka Šebková: „Když snížíte množství cirkulujícího viru v populaci, tím můžete epidemii ovlivnit, to je princip téměř každého očkování. Procento proočkovanosti drží virus lehce na uzdě. Doufám, že to nějakou účinnost z epidemiologického hlediska mít bude, zatím ale ne takovou, jakou bychom asi očekávali a chtěli,“ myslí si.

V Izraeli je populace více proočkovaná než v Česku, obě dávky vakcíny tam dostalo 63 procent obyvatel. „Porovnávat obě země bez kontextu ale nejde, u očkování to takto nefunguje,“ připomíná Šebková.

„Rodiče by neměli zvažovat zájem kolektivu, ale měli by přemýšlet o svých vlastních dětech,“ doporučil Tal Broš, člen poradního výboru ministerstva zdravotnictví. „Měli by naočkovat své děti, aby neonemocněly covidem. Úmrtnost je sice obecně nízká, někdy ale nastávají komplikace.“

Studie provedená na školních dětech přitom ukázala, že vakcíny Pfizer/BioNTech vykazují u dětí 91procentní ochranu před nakažením, i když při ní děti dostaly jen třetinovou dávku oproti teenagerům nebo dospělým.

Jak informoval deník The Jerusalem Post, minimálně jednu dávku vakcíny dostalo 6,2 milionu Izraelců, 5,7 milionu dostalo dvě dávky a třetí dávku má už 3,9 milionu občanů.

V úterý odhalily testy jen 727 nových případů nákazy, tedy strmý pokles oproti poslednímu úterý (1 147 případů) a úterý před dvěma týdny (1 817).

Dolů jde i počet vážně nemocných pacientů, kterých v izraelských nemocnicích leží už jen 237 – před měsícem to bylo ještě 662. Zatímco v září, kdy vrcholila čtvrtá vlna nemoci, hlásily úřady přes 80 tisíc nakažených, dnes jich je jen 11 tisíc.