Článek
Jako nejlepší obalové materiály ze čtyř zkoumaných byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí UTB Petra Svěráková.
Tým potravinářských odborníků z Fakulty technologické UTB použil čtyři základní obalové materiály, které se využívají na českém trhu - půllitrovou láhev z hnědého skla, 1,5litrovou hnědou plastovou láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud. „Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ uvedl výzkumník Richardos Nikolaos Salek.
Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy byly udělány ihned po výrobě piva, další pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. „U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit například obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvedla členka týmu Eva Lorencová. „Analýza zmíněných parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení a také o odbornou degustaci vzorků. Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz,“ řekla Lorencová. Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ uvedla Lorencová. Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala plastová lahev, do které se se dostal kyslík, který působí chuťové vady. Intenzivní změny vědci pozorovali po půl roce. U vzorků skladovaných ve skle se výrazné změny projevily asi od osmého měsíce, dané byly tím, že stoprocentně netěsní uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidé z praxe, tedy výrobci piva,“ uvedla absolventka fakulty Iveta Černošková, která se na výzkumu podílela. Ve spolupráci s výrobcem chtějí vědci pokračovat ve výzkumu dalších typů piv, jako jsou speciály nebo svrchně kvašené pivo.
