Článek
Do architektonické soutěže se přihlásily tři desítky kanceláří z různých zemí, z nich bylo loni na podzim do finále vybráno šest týmů, z Česka, také tým z Francie, Slovenska a Maďarska. Velké kino, které postavila v roce 1932 firma Baťa, je od roku 2016 kvůli problémům se statikou zavřené, město ho chce opravit. Náklady se odhadují na 250 milionů korun, vítězný návrh počítá s asi 270 miliony korun. Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) se však bude návrh možná ještě mírně upravovat.
Vnějšek budovy zůstane podobný, objekt je památkově chráněný. Změnou budou částečně prosklené fasády z čela i boku objektu. „Objekt tak bude velmi otevřený, vnitřní prostor bude navazovat na své okolí,“ uvedl vedoucí městského oddělení prostorového plánování Ivo Tuček. Návrh počítá s podkopáním objektu kvůli vytvoření prostoru pro zázemí, sklady, šatny, sociální zařízení či kanceláře.
Velké kino pod hotelem Moskva.
Také kvůli požadavkům památkářů bude zachována nosná ocelová konstrukce objektu. „Historická kvalita objektu je právě v konstrukci, naše ambice byla najít formát, jak historickou konstrukci, která nesplňuje současné normy, udržet a ukázat ji. Navrhli jsme, že nad kinem je superkonstrukce, velký ocelový nosník, na který je stávající konstrukce zavěšená,“ uvedl jednatel ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Zevnitř lidé uvidí historickou konstrukci, zvenčí bude na střeše objektu pás nové konstrukce.
Do velkého sálu, který měl dosud kapacitu přes tisíc míst, návrh vložil malý sál a prostor se tak rozdělí na velký a malý sál a foyer. Ve velkém sále bude kapacita 800 míst, sedadla bude možné zasunout a vznikne prostor s rovnou podlahou pro různé akce. Kapacita stojících návštěvníků bude asi tisíc lidí. V čele objektu bude nově kavárna. V malém sále bude kapacita asi 200 lidí.
Velké kino na dobovém záběru.
Město poprvé dělalo soutěž formou takzvaného soutěžního dialogu, kdy mohlo do podob návrhů zasahovat a návrhy připomínkovat. „Pomohlo nám to si srovnat zadání celé rekonstrukce Velkého kina,“ uvedl Korec. Podle něj bylo na začátku jasné, že v objektu má zůstat kino, ale provoz by měl být co nejvíce ekonomicky soběstačný. „Prioritní bylo celoroční fungování kina a aby prostory byly důstojné,“ dodal Korec. Prostory kina tradičně využíval také zlínský filmový festival pro děti a mládež. Nyní by se v něm mohly konat koncerty, divadelní představení nebo konference či veletrhy.
„Líbí se nám nakonec, že kino bude vícefunkční a že se prostor podaří otevřít více do náměstí,“ uvedl primátorův náměstek Miroslav Adámek (STAN). Návrh obsahuje také možné úpravy okolí kina a náměstí Práce, v místě nynějšího parkoviště, kam směřuje navrhovaná kavárna, by mohla být volná plocha. Vítěz soutěže zhotoví projekt, což by mělo trvat minimálně rok, poté se bude vybírat zhotovitel, práce by tak mohly začít nejdříve za dva roky, stavba by měla trvat přes rok.
Památkově chráněná budova Velkého kina prošla od svého vzniku v roce 1932 řadou přestaveb, během kterých se postupně zmenšila její kapacita z původních více než 2500 míst na méně než tisíc. Stavba je unikátní díky své svařované ocelové konstrukci, použité v takovém rozsahu vůbec poprvé na území tehdejšího Československa. Velké kino bylo staticky dimenzováno jako stavba provizorní. Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. Během pozdějších přestaveb bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. V důsledku těchto okolností bylo kino v roce 2016 na základě odborného statického posudku uzavřeno.
