Článek
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Jak moc na ráně byli zaměstnanci obchodů?
Byli na ráně od první chvíle, protože chodili nakupovat všichni bez ohledu na to, jestli byli předtím třeba lyžovat v Itálii nebo se potkali s nějakým nemocným. Opakovaně se nám zejména v průběhu března stávalo to, že lidé bez roušek u pokladen žertovali, že se právě vrátili z Itálie. A byli zákazníci, zejména v těch prvních týdnech, kteří schválně kašlali. A to bylo samozřejmě pracovně velmi nepříjemné prostředí.
A máte data nebo alespoň nějaké odhady, kolik prodavačů se dosud koronavirem v práci nakazilo?
Nákaz bylo velmi málo. Čísla, která máme, hovoří maximálně o pár desítkách nakažených v celé české republice. Je to, myslím, tím, že obchody velmi rychle rozdaly všem pracovníkům na pokladnách dezinfekci rukou. Většina obchodů nabízela svým zaměstnancům, a dělá to vlastně i každou chřipkovou sezonu, to nebylo nic výjimečného, vitaminy, ovoce, tak aby posílili svou imunitu. A také se zdá, že pro přenos nákazy nestačí jen krátkodobý kontakt v řádu minuty či dvou u pokladny.
Já se ptala proto, jestli ta míra rizika byla u lidí v obchodech skutečně vyšší než u jiných profesí? Měli by mít právo na odměny, jako mají slíbené třeba zdravotníci?
Mimořádné odměny dostávali celé jaro za to, že museli snášet ne vždycky příjemné situace. Nákupní paniky. Zároveň dneska už víme o viru mnohem víc, než jsme věděli v březnu, kdy byly obavy veliké. Proto se v obchodech zaváděly hodiny pro nákupy důchodců. Dneska už by nikdo nic takového zřejmě nezavedl. Ukázalo se, že obchody nejsou zdrojem šíření nákazy. Ale v březnu, v dubnu to bylo pro prodavače a ty, kteří doplňují zboží, psychologicky velmi těžké.
Čekám vstřícné gesto od státu, nejen pochvalu
Vy jste tedy pro to, aby pracovníci v obchodech dostali od státu odměny podobně, jako dostávají zdravotníci?
Tady stát nemá vyplácet odměny. Mezi obchody jsou soukromé firmy. Ale doufám, že sliby, které dal stát zdravotníkům, naplní. Šokuje mě, že slibované peníze dodneška řadě z nich nedorazily. U soukromých firem, jako jsou třeba obchody, bych očekával, že se stát bude nějakým způsobem podílet na odměnách, které lidé dostali, třeba tím, že u nich odpustí zdravotní a sociální pojištění. Nebo umožní, aby mimořádné odměny nad rámec průměrných platů třeba zaměstnanci nedanili. To by bylo vstřícné gesto od státu.
A jedná se o tom, že by stát část zdravotního nebo sociálního pojištění odpustil?
My jsme to navrhovali před měsícem. A dostalo se nám tehdy jednoznačné odpovědi, že o ničem takovém stát nebude uvažovat. Že je čistě na nás, abychom naše zaměstnance odměnili.
A není to pravda?
Myslím si, že je potřeba ocenit všechny, kteří pracovali nad rámec svých průměrných povinností. Stát obchodům znemožnil v březnu, aby samy nakupovaly ochranné pomůcky, my jsme ani dlouhou neměli šanci sami zajistit respirátory a roušky. Tak bych očekával, že tady stát dokáže zaměstnancům v obchodech, ale i třeba ve výrobě potravin, poděkovat. Třeba v Litovli je velká výrobna těstovin. A lidé dojížděli do práce a fungovali, tak si myslím, že by bylo férové, aby stát ocenil to, že se nebáli, chodili dál do práce, fungovali a fungovali s úsměvem, uklidňovali lidi v té panice na začátku března. Je správné, aby se to všechno ocenilo i nějak jinak než jenom veřejnou pochvalou.
Jen české potraviny v obchodech? Nesmysl
Další téma, ke kterému se v poslední době rád vyjadřujete, je navýšení poměru českých potravin v obchodech. Příští rok by podle návrhu poslanců ANO a SPD mělo být v krámech 55 procent českých potravin a v roce 2027 až 85 procent. Je to realizovatelné?
Ten návrh je absolutní nesmysl. Tolik českých potravin tu prostě bohužel není. Pokud by se to mělo stát, tak by musel ministr zemědělství přijít a říct, jak zařídí, aby se tu objevilo najednou 2,6 milionu nových prasat, abychom byli soběstační ve vepřovém. Kde sežene vodu na to, aby šlo v Polabí rozšířit pole se zeleninou. Je tu řada omezení, která nedávají prostor pro to, aby se tady pěstovalo víc českých potravin. Minimálně do té doby, než bude dotační systém změněn tak, aby se víc vyplatilo pěstovat jídlo a ne řepku.
Takže teď jsme na maximu, co se produkce potravin v tuzemsku týká?
Při tom nastavení dotačního systému, který dneska je, to o moc lepší nebude. Pokud by ministr zemědělství našel odvahu říznout do nefunkčního špatně nastaveného dotačního systému, tak bychom v řadě komodit na tom mohli být lépe. Bylo by třeba výroby výrazně zmodernizovat. Velkým tématem je třeba česká zelenina, která je v sezoně skvělá, ale velmi často naráží na limity toho, že chybí voda na závlahu. A pokud budeme pole stále postřikovat těmi velkými rozstřikovači vody, kdy se velká část vypaří ještě dřív, než se dostane k rostlinám, místo toho abychom měli na každém poli kapkovou závlahu, tak produkci české zeleniny výrazně nenavýšíme.
Ministr zemědělství Miroslav Toman u nás na Seznam Zprávách mluvil i o tom, že by se v Česku mohly vybudovat skleníky. A že budeme mít v prosinci česká rajčata. To se vám nezdá pravděpodobné?
To už funguje, tady je několik skvělých českých zemědělců. Kdybych jich tady bylo pětkrát tolik, tak se ta rajčata bez problémů prodají. Čili to jsou určitě dobré kroky. Otázkou samozřejmě je, jestli je na to těch peněz. Kapková závlaha i skleníky by měly smysl. Proto mluvím o potřebě změnit dotační systém a mít více peněz právě na moderní provozy, které dokážou fungovat co největší část roku. A říznout do těch neefektivních dotací, které tady podporují průmyslovou zemědělskou výrobu.
Teď je správná chvíle zlevnit potraviny
Svaz obchodu navrhuje snížit DPH u potravin. Proč myslíte, že by to nutně zlevnilo potraviny?
Protože pokud snížím DPH, tak logicky můžu zlevnit.
Ale podle ministryně financí Aleny Schillerové snížení DPH na potraviny nezlevní. Uspořené desítky miliard zůstanou v obchodních řetězcích, které si je nechají na maržích. Nemá paní ministryně pravdu?
Nemá pravdu ani náhodou. A mě překvapuje, že si myslí, že jsou lidé hloupí. Každý se umí podívat, kolik by daná potravina stála 31. prosince a kolik 1. ledna. Prostě zjistit, jestli je levnější o pět procent, je to velmi jednoduchá matematika.
Jak chcete zajistit, aby si rozdíl obchodníci nenechali?
Bezpochyby funguje veřejný tlak. Myslím, že by všechna média velmi pečlivě srovnávala ceny den předem a den poté. Navíc je český trh s potravinami nejkonkurenčnější v celé Evropě. Nikdo by si nemohl dovolit těch 5 procent nesnížit.
Vy jste o této záležitosti s paní ministryní jednal?
Mluvili jsme o tom. Chápu její pohled správkyně veřejných rozpočtů, protože by to z jejího pohledu znamenalo poměrně velký propad výběru DPH, což je daň, která se vybírá nejjednodušeji ze všech. Takže chápu, že paní ministryně musí hájit příjmovou stránku veřejného rozpočtu. Jenom bych byl rád, aby používala argumenty, které jsou trošku pravdivější.
Němci už snížení DPH potravin ze 7 na 5 procent schválili. O jakém snížení byste uvažoval vy? Co by pomohlo?
Myslím, že je potřeba potraviny přesunout z té 15procentní sazby DPH, kde jsou dneska, na 10 procent. Abychom se vyhnuli té perverzní situaci, kdy má chleba v obchodě vyšší DPH než pivo. A pokud platí, že od podzimu začneme mít ekonomické problémy, že lidé budou mít nižší příjmy, tak teď je ta správná chvíle potraviny zlevnit.
A může si to Česko teď dovolit? Přece jenom nemáme takové rezervy, jako si udělalo třeba Německo.
Na druhou stranu se vláda vždycky chlubila tím, jak máme zdravé veřejné finance, jak je zadlužení v České republice nízké. Takže si to bezpochyby dovolit můžeme. Navíc jsou jiné oblasti, kde by se dalo škrtat. A minimálně část toho výpadku lze velmi jednoduše vykompenzovat. Je to jenom o ochotě udělat tenhle jednoduchý a přitom rázný krok.