Článek
Vyhlášení karantény na území celé České republiky není legrace. Vláda, byť si o mnohých jejích krocích můžeme myslet své, po takovém opatření sáhla kvůli vážnosti momentální situace spojené s pandemií a nedobře se vyvíjející statistikou počtu nakažených koronavirem.
Jestliže mezi výjimky v nařízené karanténě patří „cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou a blízkými osobami či cesty nutné k obstarání základní životních potřeb“, překládá si to zodpovědný občan zhruba následovně: do práce a domů. V případě nutnosti do obchodu či do lékárny, případně v akutním případě za svými nejbližšími, kteří potřebují pomoc.
Skulina sem, skulina tam
Česká vynalézavost ale – v tomto případě bohužel – nezná mezí. Zlatý český mozeček sem tam najde skulinky, jak vládní nařízení obejít, aniž by mu docházelo, že neobchází ani tak státní omezení, jako spíš sám sebe a zdraví lidí nejen v nejbližším okolí.
Když prvně vláda zakázala shromáždění nad 100 lidí, objevily zlaté české mozečky trik se scházením se v počtu maximálně 99 lidí. Jak mazané!
Když vláda omezila provoz hospod a barů, začaly zlaté české mozečky popíjet alkoholické nápoje venku v parku nebo „na stojáka“ před výčepem.
Když vláda nařídila karanténu pro celé Česko a zakázala volný pohyb osob, zdálo se, že i ti méně zodpovědní už konečně pochopí, že mají na chvíli omezit sociální vazby.
Nej(na)mazanější
O to větší překvapení (alespoň ve mně) vyvolává, že si to mnozí navzdory vládnímu nařízení vysvětlili jako příležitost scházet se dál s podobně smýšlejícími lidmi. Zase ve skupinkách před hospodou s pivem v ruce. Bez výčitek, že platí karanténa…
„Vždyť přeci nehrozí žádná sankce a je to vlastně jen jakési doporučení,“ zaslechla jsem. Tohle ale není soutěž o nej(na)mazanějšího!
Omezení vlastního komfortu nestojí za dalšího nakaženého, který bude potřebovat náš ve všech směrech poddimenzovaný zdravotnický systém.
Lékaři, zdravotní sestry, řidiči sanitek ani další pečující personál není základně vybavený. Nemá roušky. A sliby vlády o jejich dodávkách zatím znějí podobně zoufale jako projev předsedy vlády k nervózním občanům této země v době krize.
Řešením není popíjení piva na cestě z práce domů, řešením není ani otevření galanterií kvůli domácí výrobě roušek. Zkusme „obyčejnou“ zodpovědnost, která může výrazně pomoci.
