Článek
Můžeme konečně narazit ve vesmíru na mimozemský život? Nejen konspirátorům právě svitla naděje. Astronomové našli vodu v atmosféře planety K2–18b, která je od planety Země vzdálená 111 světelných let. Vesmírné těleso navíc leží v takzvané obyvatelné zóně, tedy příhodné vzdálenosti od své hvězdy. Jestli je tedy doopravdy obyvatelná, vysvětluje v rozhovoru pro Seznam astronom a publicista Martin Gembec.
Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně okolo hvězdy. Jak velký je to objev?
Podstatné je, že se ta voda může nacházet v kapalném stavu. Vědci se sice baví o vodních parách, ale ta planeta je v obyvatelné zóně. Když máte vodní páru v atmosféře, tak se tam musí nějak dostat. Vzhledem k tomu, že ta planeta je takzvaná super-Země, tedy je velmi těžká, tak se dá předpokládat, že by tam voda v kapalném skupenství mohla být. A kapalná voda je zdrojem života v tom smyslu, jak ho známe. Ukazuje se, že jiná forma života založená na jiných molekulách, než na těch, které fungují u nás, není pravděpodobná. Z tohoto pohledu je to samozřejmě velký objev. Jedná se skutečně o první detekci vodních par v atmosféře takové planety.
Znamená to, že je planeta K2–18b obyvatelná?
Tato konkrétní třeba obyvatelná být nemusí, protože má zase třeba větší radiaci a nikdo neví, jak je to s magnetickým polem a jestli tam vůbec kapalná voda je. Ale je to zajímavé z toho pohledu, že jde o první detekci vody na planetě podobné Zemi.
Co vlastně o této planetě víme?
Známe její hmotnost, je zhruba osmkrát těžší než Země, proto se jí říká super-Země. Velikostně je někde mezi Zemí a Neptunem. Má atmosféru, ve které byly kromě vodních par detekovány i vodík a hélium. Pravděpodobně tam budou i dusík a metan, ale ty se zatím současnými přístroji detekovat nedaří. A nakonec víme to, že je planeta v té správné vzdálenosti od své hvězdy, podobně jako je Země ve správné vzdálenosti od Slunce. Na rozdíl třeba od Venuše, která je příliš blízko, nebo Marsu, který je zase příliš daleko na to, aby se tam udržel kapalný stav vody.
Co tohle všechno znamená vzhledem k možnému výskytu života mimo planetu Zemi?
Nikdo nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda je planeta K2–18b obyvatelná. Na to zatím nemáme pozorovací techniku. Vycházíme z toho, že život na Zemi je založený na určitých molekulách z prvků jako je uhlík, kyslík, fosfor. Jde o základní molekuly složené z těchto atomů. Ukazuje se, že kdybychom chtěli skládat živou hmotu z jiných atomů, tak by to byl problém pro stabilitu těch molekul, pokud by se měly chovat živě. Život tak, jak ho známe na Zemi, by velmi pravděpodobně, i kdyby měl vzniknout někde jinde, byl založen na podobném principu. Z tohoto pohledu je existence kapalné vody základní podmínkou. Vědci si zatím neumí představit život na jiném principu. Proto je pro nás zajímavé hledat planety, které mají kapalnou vodu a jsou tím pádem potenciálně obyvatelné.
Kdy budeme znát další podrobnosti o planetě K2–18b?
Rozšířit naše znalosti bude možné až po vypuštění nových přístrojů. Chystá se dalekohled Jamese Webba, jehož vypuštění by mělo proběhnout příští rok, a dalšího speciálního přístroje vyvíjeného Evropskou vesmírnou agenturou, ten by měl být vypuštěn v roce 2028. Ještě bude trvat hodně let, než lidé budou schopni o konkrétní planetě, jako je tato říct, zda je obyvatelná. Ve vesmíru teď máme družici, která hledá exoplanety (planety mimo Sluneční soustavu, pozn. red.) podobným způsobem, jako byla objevena K2–18b. To znamená, že za několik let budeme mít mnohem lepší představu o tom, kolik takových superzemí vůbec ve vesmíru existuje. Momentálně je vzorek takových planet poměrně omezený.
