Živnostníci v šoku: Stát jim odpustil zálohy, někteří je musí doplatit

Kadeřníci, kuchaři, pedikérky, ale i zedníci či instalatéři, kteří pracují na živnostenský list a byli na konci roku 2019 v insolvenci, zažívají šok. Spoléhali na vládní sliby, že jim jako podnikatelům budou odpuštěny zálohy na zdravotní a sociální pojištění za loňský březen až srpen. Nyní zjišťují, že to tak není.

Ačkoli v zákonech č. 134/2020 Sb. a č. 136/2020 Sb. není žádná zmínka o tom, že by se na některé případy vztahovala výjimka na odpuštění plateb minimálních záloh, Česká správa sociálního zabezpečení na tuto výjimku upozorňuje na svých stránkách.

„Snížení pojistného OSVČ je veřejnou podporou, pro jejíž poskytnutí jsou stanovena nařízeními Evropské komise striktní pravidla. Podle těchto pravidel nelze snížení pojistného za rok 2020 poskytnout té OSVČ, která byla v den 31. 12. 2019 v insolvenčním řízení (bylo zahájeno úpadkové řízení a nebylo ukončeno).“

Lakonické upozornění poslalo do kolen řadu živnostníků, kteří si v předstihu vyřizovali daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích pro pojišťovny za uplynulý rok. Na sociálním pojištění nemuseli podle vládních proklamací platit po dobu půl roku každý měsíc 2544 Kč a na zdravotním 2352 Kč. Celkově tak měli ušetřit 29 376 korun. Nyní však musejí zálohy doplatit.

„Zjistil jsem to dnes. Je to další rána. Člověk táhne těžkou káru a už nemůže dál. Nikde nevidím žádné světlo. Psychicky jsem na dně, v noci se budím a vracejí se mi zdravotní problémy,“ říká Jan Toman, který žije v Ratíškovicích u Hodonína a do insolvence se dostal v roce 2019 poté, co onemocněl a prošel chemoterapií a nebyl schopen splácet zdravotní a sociální pojištění ani nájem.

Celkové dluhy mu vyrostly na 400 tisíc korun. V insolvenci splácí měsíčně přes 4700 korun, aby se z nich dostal a mohl za pět let od zahájení insolvence začít žít s čistým štítem.

„Nevím, co mám dělat. Jako masér jsem neměl žádný příjem od října, v únoru jsem se nechal zaměstnat jako sociální pracovník, ale všechny peníze jdou na splátky dluhů. Nemohu nyní nic doplácet, nemám z čeho. Zbývá mi už jen prodat střechu nad hlavou,“ zoufá si pětapadesátiletý muž, podle kterého to dělá vláda schválně, aby měla z čeho platit své dřívější sliby.

Podobně je na tom Miroslava Veličková. „Proč to dělají? Já už nemohu ani dýchat. Úředníci si rozdávají miliony na odměnách, ale po nás chtějí splatit skoro 30 tisíc, když nemůžeme pracovat? Vůbec nevím, co dělat. Můj invalidní důchod jde celý na splátky dluhů. Nemám žádné peníze, pomáhá mi už půl roku přítel a syn, ale oni sami mají své problémy a dochází jim trpělivost. Doma to vře a všem se nám to podepisuje na zdraví,“ říká pedikérka z Bruntálska.

Obdobnými pocity prochází i Nikol Stoczková, která se před zamčením ekonomiky živila sedm let jako kadeřnice. „Nechápu to, ještě před dvěma týdny mě úřednice ujišťovaly o tom, že nic doplácet nemusím, a nyní toto. Splácím dluhy a nikdo se mě na nic neptá, živím syna, kdybych neměla přítele, nevím, co bych dělala,“ popisuje třicetiletá žena. Psychicky je na tom podle svých slov velmi špatně a od loňského roku se s ní vlečou samé zdravotní problémy. „Pořád je něco, virózy, problémy s páteří, trombóza…,“ popisuje Stoczková.

Na konci roku 2019 mohlo být podle Ministerstva spravedlnosti vedeno zhruba 82-85 tisíc aktivních insolvenčních řízení proti fyzickým osobám. Z toho mohlo být vedeno cca 24 tisíc insolvenčních řízení proti fyzickým osobám, u kterých insolvenční soudy evidovaly IČO.

Podle předsedy Asociace kadeřníků ČR Václava Pražáka pracuje v jím zastupovaném oboru zhruba 60 000 lidí, z toho dvě třetiny na živnostenský list a ostatní jako zaměstnanci. Podle Moniky Dvořákové z Asociace kosmetických oborů ČR se na profesní spolek zatím obrátily desítky jeho členů, kteří žádají o radu, co dělat.

„Díky lidem, kteří si mnohem dříve, než je v Česku běžné, začali dávat do pořádku daňová přiznání a další náležitosti za loňský rok, víme, že je tu nový obrovský problém. I pro nás je to naprostá novinka. Je to hrozné, lidé jsou úplně zoufalí,“ líčí Dvořáková.

Živnostníci v insolvenci řešili podobnou situaci už před měsícem, kdy vyšlo najevo, že jim nenáleží kompenzační bonusy jako ostatním podnikatelům právě kvůli tomu, že procházejí insolvencí, a jsou tak mnohem víc než kdokoliv jiný tou nejzranitelnější skupinou, která potřebuje pomoci.

Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že připraví novelu zákona o kompenzačním bonusu, která by měla situaci napravit. Novela prošla oběma komorami parlamentu a nyní čeká na podpis prezidenta.

Redakce Seznam Zpráv Byznys zaslala dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení i největší zdravotní pojišťovnu VZP, zda výluka OSVČ ze státní pomoci skutečně platí. Na Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo práce a sociálních věcí zaslala dotaz, zda v tomto případě budou iniciovat novely zákonů, které podobně jako u kompenzačního bonusu tuto situaci napraví.

„Ve věci nyní probíhají jednání Ministerstva zdravotnictví ČR se všemi zdravotními pojišťovnami. Jedná se přitom o veřejnou podporu OSVČ podle takzvaného „Dočasného rámce“. Vzhledem k tomu, že zatím tato jednání nebyla dokončena, nemůžeme v této věci poskytnout oficiální stanovisko. Rozhodující přitom bude právě stanovisko a doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR," uvedl mluvčí VZP ČR Milan Řepka. Další úřady zatím na otázky nedopověděly.

Česká správa sociálního zabezpečení po zveřejnění článku upozornění ohledně insolvence ze svých stránek smazala a Ministerstvo zdravotnictví následující den zaslalo redakci vyjádření, že podnikatelé v insolvenci nebudou muset zdravotní pojistné doplácet.

„Platí, že podporu malého rozsahu, takzvanou podporu de minimis, lze poskytnout i osobě v insolvenci, a proto živnostníkům, kteří při odpuštění pojistného nesplní podmínky dočasného rámce, bude pojistné odpuštěno dle pravidel podpory de minimis,“ uvedla mluvčí resortu Barbora Peterová. „Se zdravotními pojišťovnami jsme si v posledních týdnech pouze vyjasňovali, jaké náležitosti je při odpouštění pojistného třeba dodržet, abychom dostáli souladu s pravidly veřejné podpory, respektive podpory malého rozsahu,“ dodala.

Na konkrétní dotaz, zda lidé musí zálohy doplácet, však zatím ani dnes VZP pro lidi jasnou odpověď nemá. „Řekli mi, že dřív měli informaci, že se to doplácet má a nyní ještě pevné stanovisko nemají, ale mají pokyn zatím peníze nevymáhat,“ uvedla jedna z členek Asociace kosmetický oborů ČR.

Česká správa sociálního zabezpečení ani Ministerstvo práce a sociálních věci dosud nereagovalo.