Článek
Asi deset tisíc lidí prošlo cestu z Albertova přes Vyšehrad a Rašínovo nábřeží směrem k Národní třídě. Přesně touto cestou nastartovali studenti před třiceti lety události, které vyústily v pád komunismu v Československu.
U baziliky svatého Petra a Pavla si lidé mohli poslechnout osobní příběhy těch, kteří se průvodu zúčastnili i před třiceti lety.
„Viděl jsem ty ohromné davy z jedné i druhé strany a říkal jsem si, že teď už to musí prasknout. Není možné, aby tohle ustáli,” vzpomínal na napjatou revoluční atmosféru jeden z pamětníků. Zároveň vyzdvihl, jak nebezpečné bylo sebrat odvahu a vyrazit do ulic. „Když přišla zpráva, že je někdo mrtvý, tak jsem tomu věřil,” dodal.
Další z pamětníků zdůraznil, že je důležité se nebát a mluvit pravdu.
„Přišli jsme na nábřeží a člověk najednou viděl, že to nábřeží je celé plné. Bylo vidět, že teď sem fakt přišli všichni a že už to nebude jinak,” popsal další z pamětníků osudový den revoluce.
Průvodem 17. listopadu 1989 pokračovalo povolené studentské shromáždění na Albertově, kterého se tehdy zúčastnilo asi 15 000 lidí. Na pochod se vydali zhruba o dvě a půl hodiny později než dnešní účastníci, tedy kolem 17:00. Zhruba po hodině na Vyšehradě oficiální část akce skončila položením květin, zapálením svíček a zpěvem hymny. Většina přítomných pak ještě pokračovala do centra. Na Národní třídě je zastavila policie. Policejní kordony postupně stlačovaly dav, prchající lidi příslušníci bili. Po 21:00 byla demonstrace rozehnána.
Při zásahu na Národní třídě v roce 1989 utrpělo zranění přes 560 lidí. Z 1600 zasahujících příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) byly obžalovány tři desítky, většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty. Za použití násilí vůči demonstrantům byl na 14 měsíců do vězení v roce 1994 odsouzen bývalý major SNB Zdeněk Šípek. Trest čtyři a půl roku vězení v roce 1990 dostal bývalý nadporučík Jaroslav Oudrán, který hodinu po skončení zásahu bezdůvodně fyzicky napadl a zranil ženu. V roce 1992 byl propuštěn na podmínku.
