Článek
Prezidenti Srbska a Slovinska Aleksandar Vučić a Borut Pahor se ve čtvrtek připojili k summitu prezidentů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na zámku v Lánech.
"Chceme Srbsko do Evropské unie"
Hlavy států debatovaly zejména o perspektivě rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, které Visegrádská skupina (V4) podporuje. „Jsem rád, že jsme všichni prezidenti Visegrádu podpořili včlenění Srbska do Evropské unie,“ řekl na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman.
„Všichni jsme se shodli, že tomuto včlenění dáme naši veškerou energii,“ doplnil. Podle maďarského prezidenta Jánose Ádera je vstup Srbska do EU důležitý i pro bezpečnost. „Všichni to musíme podporovat. Musíme se snažit a učinit vše proto, abychom udrželi stabilitu na Balkáně. Jedná se o bezpečnost celé EU,“ řekl János Áder.
Podporu vyjádřila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Slovensko dlouhodobě podporuje Srbsko. I naše země si prošla procesem – během kterého musela splnit řadu kritérií a podmínek pro vstup. Proto chceme Srbsko v tomto procesu podpořit,“ uvedla Čaputová. Vstup do EU byl pro Slovensko podle Čaputové velmi přínosný. „Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že vstup do EU hodností slovenští občané kladně,“ doplnila.
„Konstatovali jsme, že Visegrád byl úspěšný v minulosti, když zabránil takzvaným migračním kvótám a nevyjádřil souhlas s kandidaturou pana (Franse) Timmermanse (do čela Evropské komise). Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix,“ poznamenal Zeman. Ochranu klimatu podpořil i polský prezident Andrzej Duda. „Všichni chceme realizovat cíle na ochranu klimatu,“ sdělil na tiskové konferenci Duda. Duda také řekl, že je potřeba mít jednotnou a soudržnou politiku pro zemědělství.
Zachování objemu peněz v kohezních fondech
Země visegrádské skupiny (V4) chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti. Na summitu V4 v Lánech se na tom dnes shodli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.
Polský prezident Andrzej Duda zdůraznil, že země z východní části EU se dosud potýkají s dědictvím železné opony, kvůli které hospodářsky zaostávají za staršími členy unie. Podle něj jsou evropské peníze třeba zejména pro rozvoj dopravní infrastruktury.
Stejný názor vyjádřil i maďarský prezident János Áder. Podle něj je zmenšování rozdílů v životní úrovni mezi starými a novými členy EU i v zájmu unie jako takové. Áder vyzval rovněž k tomu, aby peníze z kohezních fondů EU sloužily i k modernizaci energetiky nových států EU.
