Článek
Den 7. září vstoupí v platnost zákon zavádějící bitcoin jako oficiální měnu v Salvadoru. Událost, kterou bez přehánění sleduje celý finanční svět. Není divu.
Ale proč chce středoamerický stát nahradit svou měnu bitcoinem? Co je cílem prezidenta Nayiba Bukeleho, kterého ještě před nedávnem nikdo neznal a který vsází svou politickou kariéru na tuto, pro opozici kontroverzní technologii?
Jeho snahou je zvýšit finanční inkluzivitu v zemi, kde 70 procent lidí vůbec nemá bankovní účet, a dramaticky snížit poplatky za převody peněz ze zahraničí. Přes 20 procent Salvadořanů totiž žije mimo svou zemi, své příbuzné podporuje pravidelnými platbami a ty reprezentují neuvěřitelných 24 procent HDP země.
Jenže i když si Světová banka sídlící ve Washingtonu libuje, že poplatky za mezinárodní transakce klesly pod deset procent, u drobných částek to kvůli minimálním poplatkům může dělat klidně i polovinu zasílané částky… to se v očích prostých Salvadořanů rovná loupežnému přepadení.
Převody za pár sekund
A tady přichází na scénu Jack Mallers, jehož společnost Strike přišla s revoluční inovací na poli mezinárodních plateb.
V reálném čase převádí dolary z vašeho účtu na bitcoin, posílá přes síť Lightning do cíle a tam je převádí zpět na dolary. V sekundách. Pracujete-li ve Spojených státech a posíláte peníze své rodině, obvykle zaplatíte desítky procent na poplatcích. Strike vám umožní poslat peníze ihned, prakticky zadarmo a bez kurzových rizik. Riziko volatility totiž nese Strike, který v průběhu transakce vlastní ekvivalentní hodnotu v bitcoinu, ale vzhledem k její rychlosti je to riziko minimální.
Pro Mallerse je globální přijetí otevřené monetární sítě ta osudová hora, na které, jak často obrazně říká, je připraven umřít. To se odráží i v jeho byznys modelu, kde je díky naprosto minimálním poplatkům zřejmé, že k úspěchu povede cesta jen přes obrovské transakční objemy a inteligentní monetizaci celé infrastruktury.
S prezidentem Bukelem se potkali letos na jaře a oba se rozhodli na tuto vizi vsadit svou budoucnost.
Lze to stihnout?
Je ale možné tři měsíce od schválení zákona implementovat projekt takového rozsahu, v zemi léta zmítané korupcí a zločinem, bez stabilní infrastruktury a odkud mnoho talentovaných a motivovaných lidí uteklo za lepším životem do Spojených států?
Anebo je to šílenství, které skončí katastrofou jak pro vládu prezidenta Bukeleho, tak i pro Jacka Mallerse a bitcoin komunitu, ze které se všichni budou léta vzpamatovávat? V to doufá jak politická opozice, tak i tradiční finanční svět v čele se Světovou bankou – ti všichni si již zapínají televizi, kupují popcorn a těší se, jak bude těm nejchudším, kterým stejně nikdy bankovní účty nedali, ještě hůř.
Jedna věc je jistá, nepůjde to podle plánu a budou problémy. Technicky zvládnout projekt v tak těžkém prostředí je jedna věc, bránit se přitom opozici, která již spustila kampaň proti přijetí bitcoinu, podala podnět k salvadorskému ústavnímu soudu a snaží se vzbudit obavy a strach, je věc druhá.
Úspěch vzdělávací kampaně bude velká otázka a jakou roli sehrají banky, jejichž asociace Abansa již oznámila, že pro účetní, vkladové a úvěrové účely budou nadále používat pouze americký dolar, se teprve ukáže.
Naprosto kritická pro kredibilitu projektu bude stabilita a kvalita vládní peněženky Chivo, která bude dostupná až od 7. září. Lidé tam najdou 30 dolarů jako dárek a mohou ji používat k platbám v dolarech či v bitcoinech bez poplatků. V Salvadoru bude peněženka navíc fungovat i na telefonech bez datového plánu, stačí pouze přístup k internetu.
Před pár dny prezident oznámil, že ke stejnému dni budou v provozu dvě stovky bitcoinových bankomatů a 50 kiosků pro vyzvedávání hotovosti. Vláda také ustavila fond 150 milionů dolarů usnadňující okamžitou výměnu bitcoinů a amerických dolarů.
Athena Bitcoin, americká společnost se sídlem v Chicagu, plánuje v nadcházejících měsících nainstalovat až tisíc bitcoinových bankomatů.
Miliardy v sázce
Úspěch projektu bude znamenat nejen více než 400 milionů dolarů ročně v rukou těch nejpotřebnějších, ale také šanci, že se k této chudé zemi obrátí pozornost, investice a získá respekt za odvahu ukázat cestu ostatním, bojujícím se stejnými problémy.
Jde o spoustu peněz. Hodnota globálního trhu remitencí – tedy peněz, které lidé posílají domů do své původní domoviny zbytku rodiny – dosáhne v roce 2026 podle Allied Market Research téměř jednoho bilionu dolarů. Tato technologie tak má potenciál zlepšit život stovkám milionů lidí v desítkách zemí v Latinské Americe či Africe.
Může se to podařit?
Dnes se odhaduje podíl krypta na trhu mezinárodních plateb na méně než pouhé jedno procento. Decentralizované, otevřené sítě mají však nebezpečnou vlastnost drtit uzavřené, centralizované ekosystémy. Začnou zvolna a pak najednou je konec.
V devadesátých letech otevřený protokol TCP/IP smetl z trhu všechny korporátní pokusy o vytvoření „lepšího“ internetu, o pár let později stejně brutálním způsobem zmizel monopolní trh na mezinárodní telefonní hovory a byl nahrazen otevřeným protokolem „VoiceOverIP“.
Peníze jsou technologií pro komunikaci a ukládání ekonomické hodnoty, existují a vyvíjejí se již tisíce let. Není důvod se domnívat, že jejich současná forma státních, centralizovaných fiat měn nebude inovována a nahrazována modernější technologií, například otevřenou, decentralizovanou monetární sítí.
Jestli bude Salvador úspěšný a stane se první zemí, která zavedením bitcoinu zvýší finanční inkluzivitu a otevře lidem přístup k okamžitým, bezplatným mezinárodním transakcím, budeme vědět již za pár měsíců.
Pokud se to povede, pak teprve bude ten správný čas koupit si popcorn.
