Článek
Koncern Agrofert, který český premiér Andrej Babiš před více než dvěma lety zaparkoval do svěřenských fondů, nemá za sebou dobrý rok. Nejenže se o jeho podnikání do detailu zajímají auditoři Evropské komise, ale hospodářské výsledky firmy odhalují, že se závislost koncernu na dotacích a také na bankách povážlivě zvýšila. Vyplývá to z analýzy informací, které Seznam získal z konsolidované výroční zprávy agrochemického holdingu.
Čistý zisk Babišova impéria, jak již bylo zveřejněno dříve, poklesl na 1,67 miliardy korun z předloňských 4,5 miliardy. A to při v podstatě stále stejných tržbách, které dosáhly 157 miliard korun.
„Hospodářské výsledky společností koncernu jako celku zaznamenaly oproti předchozímu období pokles. Přes vykázané zhoršené výsledky koncernu je možné konstatovat, že společnosti koncernu si i nadále udržují významné postavení v segmentech svého podnikání,“ píše Agrofert hned v úvodu své výroční zprávy.
Velký rozdíl je ovšem v poměru dotací, tedy peněz z kapes evropských či českých daňových poplatníků, a zisku. Předloni načerpal z různých fondů subvence ve výši téměř dvou miliard korun. V roce 2018 to bylo o trochu méně, konkrétně 1,8 miliardy, přičemž přes 1,5 miliardy představovaly nárokové zemědělské dotace. Tedy ty vyplácené na hektar či kus chovaného dobytka.
To znamená, že tentokrát vyplacené veřejné peníze převýšily čistý zisk. Byť jak dlouhodobě upozorňuje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka: „Dotace jsou úhradou nákladů, nejsou ziskem.“
To je pravda do té míry, že bez subvencí by se firmy z koncernu nevýnosné činnosti, která je na dotacích závislá, buď nevěnovaly, nebo by musely hledat úsporná opatření. Pokud jde o investiční dotace, platí totéž. Neboli buď by investici firmy neprovedly, nebo by hledaly jiné zdroje jejího financování.
Klesající ziskovost je navíc špatnou zprávou kvůli bankám, na nichž je dle výroční zprávy podnikání holdingu stále závislejší. Výše zadlužení totiž rapidně stoupla. Za jediný rok mají firmy z koncernu napůjčováno o osm miliard korun více, než před rokem. Konkrétně nyní dluží bankám 43 miliard korun, o rok dříve to bylo 35 miliard korun. Agrofert to ve zprávě vysvětluje následovně: „Nárůst souvisí zejména s investicemi do dlouhodobého majetku.“
Cena úvěrů, tedy to kolik za půjčky Agrofert bankám platí, se přitom přímo odvíjí od ziskovosti, a tedy v očích bank důvěryhodnosti a bonity firmy. V úvěrových smlouvách se tradičně počítá poměr zisku před zdaněním a odpisy vzhledem k zadlužení. A zatímco zisk před zdaněním (tzv. EBITDA) poklesl z 13 na 11 miliard korun, tak zadlužení, jak je vidět z výroční zprávy vzrostlo.
A podle jejich poměru banky určují, zda firmy plní úvěrové podmínky. Pokud ne, musí zvednout úroky nebo úvěry zesplatnit.
Takovou situací si prošla například slovenská chemička Duslo. Ta musela poté, co se vloni propadla do ztráty (konkrétně sedm milionů eur, tedy asi 185 milionů korun), překlasifikovat své úvěry z dlouhodobých na krátkodobé, tedy dražší. A jak se uvádí ve výroční zprávě, věřitelé v květnu odsouhlasili fakt, že firma neplní úvěrové podmínky, ale že ve spolupráci budou pokračovat nadále.
Největší bankovní změna pak přišla v Německu. Na rozvoj svého především pekárenského kolosu ve Wittembergu načerpala v roce 2016 tamní divize Agrofertu pětimiliardový úvěr od konsorcia bank vedených IKB Deutsche Industriebank. Ten vloni splatila, respektive vzala si na to nový úvěr, který zajistily Citibank a Commerzbank.
Mezi zcela novými úvěry pak významné částky poskytly například Raiffeisenbank, konkrétně 1,2 miliardy korun, téměř miliardu maďarská pobočka Bank of China či půl miliardy Industrial and Commercial Bank of China.
