Článek
Britský server BBC už 2. ledna informoval o tom, že Norsko zažilo nejteplejší lednový den „od doby, co rekordy existují.“ Oproti měsíčnímu průměru někde teplota vzrostla i o více než 25 stupňů Celsia.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byl letošní začátek roku celkově nejteplejším za celých 141 let, co se údaje na Zemi monitorují. Kvůli nedostatku sněhu přitom trpěl turismus po celém světě.
Počet dní se sněhem v Norsku stále klesá
„Tohle je za celý můj život první leden, kdy jsem tu neviděla sníh. Opravdu doufám, že je to jednorázová záležitost,“ poznamenala pro televizi Euronews obyvatelka Osla Jogger Marie Stenová.
Úbytek sněhu, jak francouzská zpravodajská stanice připomíná, není ale v Norsku v zásadě ničím novým. Severský stát se už teď v zimě potýká asi s polovičním počtem sněžných dní oproti těm, které zažívala začátkem 20. století.
Norský meteorologický institut dodává, že se situace ještě zhorší v roce 2050. Vrstvy sněhu přesahující 30 centimetrů by měly v okolí Osla vydržet jen 50 dní, což je o 80 méně oproti letošku a 140denní propad od roku 1900. Vina se připisuje klimatické změně.
Alternativa: kilometry k lyžování pod střechou
Možnou kompenzací, kromě pro Nory už tak dost nezvyklého umělého zasněžování, je dosud v zemi zcela neznámá alternativa: krytý resort pro lyžování. První takový svého druhu tam otevřeli právě začátkem ledna, a to asi 16 kilometrů od hlavního města.
Areál Norway Sno má pět tisíc metrů čtverečních, na kterých se rozkládá třeba i půl kilometru dlouhý svah pro sjezdaře nebo 1,5 kilometru dlouhá běžecká trať, uvádí Bloomberg.
Původním záměrem developerů podle agentury bylo nabídnout domácím Seveřanům místo, kam by si mohli jít zalyžovat v případě příliš divokého venkovního počasí, anebo umožnit turistům v Norsku zažít si jejich národní kulturu třeba i při návštěvě v létě.
Je to výpomoc, nikoliv východisko z klimatické změny
Místní teď v únoru ale začali krytý resort využívat spíš kvůli postupujícímu oteplování a nedostatku sněhu, dodává pondělní zpráva Bloombergu. Ročně se v něm může vystřídat až 350 tisíc lyžařů při ceně 350 norských, v přepočtu asi 870 českých korun pro dospělého za celodenní vstup.
„Zimy se mění víc, než by si tu kdo přál,“ vysvětluje Morten Dybdahl, provozní ředitel Norway Sno. „Jsou kratší a čím dál víc kolísají, proto se na trhu rýsuje příležitost pro zařízení podobná právě tomu našemu.“
I šéf vnitřního sjezdařského a běžkařského areálu ale vyjadřuje obavy nad nejhorším ze scénářů, při kterém by klimatická změna vyústila v úplný konec lyžování v Norsku.
„Pokud by zima zmizela úplně, žádný krytý areál by to nevyrovnal. Tento jsme postavili, protože si uvědomujeme, že se zimy zkracují. Ale na zimě jsme pořád závislí, protože díky ní mají lidé o lyžování zájem,“ doplňuje Dybdahl.
Sněžná děla pro nadšené tatínky
Umělé zasněžování z děl vychází podle televize Euronews na 608 eur, tedy přibližně 15 tisíc korun na jedno dávkování. Společnost Happysnow takové sněžné kanóny pronajímá třeba sportovním klubům, ale i rodinám nebo školkám.
„Typickým zákazníkem je dychtivý tatínek, který má zálibu ve strojích, a chce se ujistit, že jeho děti budou mít na zahradě dost sněhu na hraní,“ uvádí pro britský deník Independent spoluzakladatelka firmy Asgeir Linbergová.
