Článek
Fiktivní fabrika, dlouhé směny, nedostatek jídla, dvoje oblečení na týden, snaha o co největší autenticitu – tak vypadaly kulisy, ve kterých skupina dobrovolníků měla prožít poslední třetinu devatenáctého století.
Seriál Dovolená v éře páry v těchto dnech vysílá Česká televize. Režisérka Zora Cejnková do něj vybrala na castingu patnáct lidí, z toho pět žen. Po dobu dvou měsíců se před kamerami pohybovali v trojúhelníku dílna-ubytovna-parčík. K dispozici měli jen to, co lidé před sto padesáti lety.
Při příchodu do areálu museli všichni odevzdat vše – včetně mobilů a spodního prádla. Dostali dvoje oblečení, jedno do práce, druhé na neděli. Pracovali dvanáct hodin denně šest dní (namísto autentických čtrnácti). Museli si sami vařit, vydělávat peníze na suroviny – a často měli hlad. „Je to prožitková historie. Lidé to prožijí a předají divákovi,“ vysvětluje Cejnková svůj záměr.
osobnosti na seznam zprávách
Slevit z autenticity ale režisérka musela ve dvou věcech, současný právní rámec jí neumožnil zaměstnávat děti a aktérům nakonec povolila zubní kartáčky. „Největší konflikty byly kolem čištění zubů. Zjistili jsme, že se čistily zuby jakoby takovými párátky, že se jako zuby oškrabávaly,“ popisuje Cejnková.
Kritici obou verzí seriálu, jak předchozí Dovolené v Protektorátu, tak i Dovolené v éře páry, Zoře Cejnkové vyčítají, že není možné autenticky zprostředkovat doby minulé. Režisérka se ve Výzvě Seznamu brání – až na malé úpravy prý zachovala vše, v čem lidé v éře páry skutečně žili.
Zora Cejnková ve Výzvě popisuje, kdo se na danou situaci nejlépe adaptoval, jakým způsobem museli zúčastněným zredukovat hygienu a kvůli čemu lidé „na place“ zažívali největší konflikty.
V otázce, zda by se sama do takového projektu přihlásila, má režisérka jasno: „Do projektu bych nešla. Věděla jsem, co jsem na ně připravila.“
Podívejte se na celý rozhovor se Zorou Cejnkovou v úvodním videu.
