Článek
Je to lukrativní čtvrť v Brně a také jedno z mála míst, kde se masivně staví. V lokalitě Sadová v městské části Královo Pole vyjde metr pozemku až na 20 tisíc korun, stavební parcela i na deset milionů. Má tam bydlet až pět tisíc lidí a bytové i rodinné domy nadále přibývají.
Přesto řeší místní i vedení radnice paradox. Novousedlíci si stěžují na špatnou vybavenost či chybějící přechody pro chodce. Ani po deseti letech od začátku rozvoje lokality město od developerů nepřebralo chodníky a další pozemní komunikace.
V praxi to znamená, že veřejná správa nemůže řešit údržbu chodníků, opravy dopravních značek, sekání trávy nebo zimní posyp. „Všechny komunikace v lokalitě Sadová jsou i nadále soukromé, proto letní i zimní údržbu včetně oprav poškození, k nimž dochází právě při pokračování stavby, zajišťuje jejich vlastník,“ uvedla mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Městská společnost zajišťuje v Brně údržbu pozemních komunikací.
A není to jediný problém. Jak už redakce Seznam Zpráv upozornila loni na podzim, místní si stěžují, že žijí ve zlaté kleci. Ve čtvrti chybějí služby, komunitní centrum, škola, vyvstávají tam problémy s umístěním zastávek veřejné dopravy. Také proto usedlíci před rokem svolali veřejnou debatu, kde s vedením městské části i města situaci řešili. „Co se od té doby změnilo? Přibyly další rodinné a bytové domy. Z hlediska vybavenosti bohužel vůbec žádná změna, ale v listopadu sem dali alespoň pár odpadkových košů,“ uvedla Martina Blahová, která v Sadové bydlí.
Proč situace zašla tak daleko? Lukrativní pozemky s výhledem na centrum začali před více než deseti lety skupovat developeři od zahrádkářů i města. „Neudělal se nějaký regulační plán a developeři se nezavázali k přísnějším normám. Město pak nemělo žádné páky k ohlídání. Nyní už jen hasíme požár,“ shrnula starostka Králova Pole Karin Karasová (ANO).
V Sadové vznikly stovky bytů a desítky rodinných domů. „Developeři si to prodávali sami. V Brně je stále enormní nedostatek stavebních míst. Sadová je jedním z mála projektů, který mohl vzniknout,“ uvedl realitní makléř Jakub Hrbáč ze společnosti RE/MAX.
Rozvoj oblasti před lety řešila především ČSSD v čele s tehdejším primátorem Romanem Onderkou, za oblast majetku zodpovídal jeho stranický kolega Oliver Pospíšil. Už dřív řekl, že přístup města za chybný nepovažuje. „Město bylo důsledné, jak jen to bylo možné. V době hospodářské krize jsme nemohli ve stavbě infrastruktury předběhnout developery. A stavět se muselo,“ namítl.
Čtvrť bez základních služeb jako průšvih nevnímal. „Čím větší požadavky investorovi kladete, tím se prodražuje bydlení a je nedostupnější pro lidi,“ řekl. Ještě loni byl náměstkem primátorky zodpovídající za bydlení, v dubnu se stal tajemníkem brněnského magistrátu.
Město doposud odmítalo komunikace převést do svého majetku. „Neopominutelná je kompletní a bezchybná veškerá dokumentace ze strany investora. Do majetku nelze převzít komunikaci poškozenou,“ zdůraznila Navrátilová z Brněnských komunikací.
Podle starostky Karin Karasové lze zanedbanou infrastrukturu vylepšovat jen pomalu. „Vnímám tu situaci hrozně špatně. Fatální chyba se stala už před deseti lety a teď se velmi těžko napravuje,“ přiznala starostka.
Jak se reportéři přesvědčili, na některých místech se propadají chodníky, stavbaři dál pracují na několika místech, opravují i poničené komunikace. „V Sadové jsou některé pozemky města a některé developera Impery,“ upřesnila Navrátilová.
Právě investor Impera Styl a její dceřiné společnosti patří ke klíčovým hráčům v lokalitě a vlastní velkou část komunikací v oblasti. Že město některé chodníky a další stavby nepřebralo, jako problém nevidí. „Nemám žádné informace o tom, že by společnost Brněnské komunikace dlouhodobě odmítala přebírat do správy chodníky a komunikace vybudované naší společností v lokalitě Sadová. Naopak, dle mých informací postupuje předávání standardním způsobem. Proces je sám o sobě poměrně komplikovaný a časově náročný, a to jak po stránce právní, tak stránce technické,“ tvrdí jednatelka Lenka Kučírková.
Na praktiky developera si stěžuje část místních, mezi nimi zastupitel městské části Michal Škerle (Piráti). V ulici Gustava Broma před čtyřmi lety od investora koupil hrubou stavbu rodinného domu. Stejně jako necelé desítce sousedů se mu nyní propadá povrch předzahrádek, někde praskají zídky, klesají příjezdové cesty. „Už v hrubé stavbě byl špatně zhutněný zásyp odpadů. Právě kolem kanalizace se všem povrchy propadají,“ uvedl Škerle. Se sousedy chystají soudní žalobu.
U developera se snažili problém reklamovat. „Rok jsme si s nimi dopisovali. Vadu odmítli opravit. Podle nich jsme si všichni dostavěli domy špatně,“ doplnil Škerle. Developer podle něj paradoxně opravil stejně vadné chodníky, které je třeba předat městu.
Investor na dotaz k ulici Gustava Broma reagoval obecně. Tvrdí, že ve čtvrti platí škody způsobené stavebními stroji. „Jednotliví stavebníci rodinných domů a jejich dodavatelé vybudovanou infrastrukturu, bohužel, v průběhu dostavby domů poškozují, v mnoha případech rozsáhlým způsobem. Opravy těchto škod jdou přinejmenším do statisíců, kdy náklady na tyto neseme my,“ odmítla pochybení Kučírková.
Místní nesouhlasí. „Impera tady kolem operovala s těžkou technikou, s bagry, tatrovkami s hlínou. Často tu zaneřádili blátem silnice, bagry mnohdy zničily chodníky. Dodnes to někde nespravili,“ namítl Škerle.
Už dříve se společnost ohradila proti tomu, že ve čtvrti chybí potřebná infrastruktura. Developer tvrdí, že do ní investoval přes 200 milionů korun. Vybudoval i jediný polyfunkční dům v oblasti s potravinami a kavárnou. „Veškerá výstavba byla a je realizována v souladu s územně plánovací dokumentací, stavebními povoleními, jakož i souvisejícími právními předpisy,“ zdůraznila Kučírková.
Obyvatelé Sadové si dlouhodobě stěžovali na nedostatek parkové zeleně. Když nepomohla radnice, pomohli si sami. Začali přihlašovat vlastní vize do městského projektu Dáme na vás. Brňané si v něm každý rok schvalují vlastní nápady na oživení veřejného prostoru. Nejlepší projekty do tří milionů korun pak platí brněnská radnice z participativního rozpočtu.
S téměř dvěma tisíci hlasy v roce 2018 uspěl nápad Martiny Blahové. Za 2,8 milionu korun letos v Sadové vznikl rozlehlý park s herními prvky, pískovištěm či ohništěm. „Na našem sídlišti je zastavěný skoro každý metr čtvereční, za pár let tu vzniklo betonárium. Park Sadová je taková oáza klidu. Od prvního srpna, kdy se otevřel lidem, je hodně navštěvovaný. Je to jediné místo na Sadové, kde si mohou děti hrát v zeleni, ve stínu stromů,“ řekla navrhovatelka Blahová. Loni získalo potřebnou podporu workoutové hřiště.
Letos ale místní narazili s projektem Motýlí louky. Přestože nápad za 1,6 milionu korun dostal od magistrátu zelenou, k překvapení místních mu dala stopku městská část Královo Pole. Radní jej zamítli rozdílem jediného hlasu. „Projekt tam koncepčně nepatří. Nejdříve se má udělat územní studie rozvoje celého místa a pak tam vysekávat nějaké loučky. Město tam má jiné záměry, jako třeba školku a hřiště,“ namítl místostarosta Zbyněk Šolc (ODS s podporou Svobodných). Místní namítají, že to může trvat další dlouhé roky. Město jim navíc loni při debatě prezentovalo objemovou studii, která v místě počítá se třinácti bytovými domy.
Na územní studii, která načrtne budoucnost lokality, město pracuje. Místním ale vadí, že zatímco rozvoj zeleně a parků jde pomalu, v Sadové rychle přibývají další bytovky. Poblíž Kociánky má vyrůst polyfunkční dům, v plánu je rezidenční dům Brněnské terasy nebo výstavba v lokalitě Zahrádky.
Chodníky a další komunikace má po letech komplikací veřejná správa převzít v ulici Jarmily Kurandové. „Jsou také již připravené materiály k převodu komunikací Moskalykova a Kyselkova. Čekáme na odsouhlasení odborem dopravy,“ upřesnila Navrátilová. Převod pak musí odhlasovat vedení města.
Městská část ujišťuje, že v budoucnu už na infrastrukturu dohlédne. „Chystá se úprava celé oblasti. Snažíme se s developery domluvit, aby začali s výstavbou polyfunkčních domů, které by doplnily chybějící služby,“ dodala Karasová.
I přes problémy nemovitosti v lokalitě jen za tři roky podražily až o padesát procent. „Z toho je patrné, proč tady radní nechtějí mít louku či park, když tu mohou být další bytové domy,“ dodala Blahová.
