Článek
Podle francouzsko-německo-britského výrobce civilních letadel Airbusu spočívá budoucnost letectví v alternativním pohonu. Společnost představila své plány na výrobu prvního letounu s nulovými emisemi.
Evropský výrobce vymyslel tři různé koncepty letadel, které by mohly znamenat přelom v cestování na dlouhé vzdálenosti bez produkce emisí. Pokud by se jeho plány staly skutečností, mohli by cestující létat například z Londýna na Kanárské ostrovy, do Atén nebo do východní Evropy, aniž by vytvářeli uhlíkové emise.
Server BBC uvedl, že osobní letadla od Airbusu na vodíkový pohon mohou vzlétnout do roku 2035. Výkonný ředitel Airbusu Guillaume Faury uvedl, že pro sektor komerčních letů znamenají návrhy bezemisních letadel s názvem ZEROe „historický okamžik“.
V letech 2000 až 2002 se Airbus zapojil do projektu Cryoplane, který financovala Evropská unie. Zkoumal možnosti pohánění letadel kapalným vodíkem. Nová letadla s turboventilátorem by mohla přepravit až 200 cestujících na vzdálenost necelých 3500 km. Turbovrtulový motor by měl oproti němu o polovinu nižší kapacitu.
Letouny by poháněly motory s plynovou turbínou, která je upravena pro spalování kapalného vodíku. Airbus připustil, že aby celá myšlenka fungovala, letiště by musela investovat velkou částku peněz do tankování.
„Přechod na vodík, který je primárním zdrojem energie pro tato letadla, bude vyžadovat opatření z celého leteckého ekosystému,“ uvedl Faury. „Spolu s podporou od vládních a průmyslových partnerů můžeme použít obnovitelnou energii a vodík pro udržitelnou budoucnost leteckého průmyslu.“
Nové návrhy Airbusu jsou výsledkem společného výzkumného projektu hybridních a elektrických letadel, na kterém loni Airbus spolupracoval se společností EasyJet. „Společnost EasyJet je i nadále absolutně odhodlána k udržitelnějšímu létání a víme, že odpověď leží v tomto odvětví,“ uvedl výkonný ředitel britské letecké společnosti Johan Lundgren.
Podle Fauryho mají tyto letouny potenciál významně snížit dopad letectví na životní prostředí. Analytici však poukazují na to, že nejde o první případ, kdy byl vodík použit jako pohon letadel. Historie jeho úlohy v letectví sahá až na počátek 20. století. Období však ukončila nehoda německé vzducholodi Hindenburg, při níž v roce 1937 došlo k požáru a zahynulo 35 lidí.
