Zfalšovaná závěť za 35 milionů. Exekutor šel do vězení, notář a advokát osvobozeni

Až do osudného úrazu byl Pavel Raban úspěšným a aktivním podnikatelem. Vlastnil stavební firmu, provozoval také známý motorest Rohlenka u Brna.

Pak ale při rekonstrukci domu propadl ze třetího patra výtahovou šachtou. Několik měsíců strávil v kómatu. Lékaři mu sice zachránili život, ale už ne takový, jaký žil dříve: Pavel Raban se pohyboval s obtížemi, špatně mluvil, s obtížemi jedl.

A v roce 2014 ho našli utopeného ve vaně.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V té chvíli se začala rodit kauza, v níž prvoinstanční soud nyní vynesl tresty: několikaletá vězení, podmínky a vysoké pokuty. Jde o případ neobvyklý také osobami obžalovaných, které policisté obvinili jako dobře organizovaný gang. Zahrnuli do něj exekutora, notáře, advokáty a insolvenční správkyni.

Podle obžaloby tato skupina krom jiného zfalšovala závěť, aby se dostala k dědictví právě po zesnulém podnikateli Rabanovi. A také podle verdiktu prvoinstančního soudu zmanipulovala s pomocí korupce konkurz jedné zkrachovalé firmy tak, aby z něj na úkor věřitelů vytáhla miliony.

První a největší zásah přitom skupina podle soudu zacílila právě na Rabanův majetek v hodnotě zhruba 35 milionů. Z vyšetřování vyplynulo, že tajnou akci rozjel podnikatelův kamarád z vysoké školy a společník ve firmách Michal Roubíček, když se o Rabanově smrti dozvěděl. Dohodl se s podnikatelem Lubošem Veselým, že dědictví „přesměrují“ k sobě a ke svým lidem.

„Toto jednání si budu vyčítat do konce života,“ litoval při výslechu Michal Roubíček, který se u soudu k podvodu přiznal.

Podle něho byl však úmysl dobrý. Jeho postižený přítel Raban žil v novém vztahu a nebyl prý v něm šťastný, a tak obžalovaným nepřišlo správné, aby jeho velký majetek připadl i nové manželce. „Nebyl na něj hezký pohled, bylo podezřelé, že by se do něj na první pohled zamilovala. Všichni jsme si říkali, že se spíš zamilovala do jeho majetkových poměrů,“ vysvětloval podle dokumentů z případu Roubíček.

Spoluobžalovaný podnikatel Veselý pak podle soudu vymyslel, že na to půjdou přes závěť, která se po Rabanově smrti náhle objevila. Roubíček pak podle dokumentů dohodl podrobnosti s pražským notářem Václavem Vodou, který koncept závěti připravil a předal ho na benzínce na dálnici D1.

Jenže v té době už všechny aktéry odposlouchávala policie. Původně se na skupinu zaměřila kvůli jinému podezření. To se sice nepotvrdilo. Ale detektivové při monitorování rozhovorů narazili na kauzu se závětí.

Podnikatel Veselý před soudem pouze řekl, že chtěl naplnit vůli zemřelého přítele. Notář Voda pak uvedl, že netuší, kdo závěť zfalšoval (znalec totiž při vyšetřování potvrdil, že podpis není pravý, ale obkreslený z jiného dokumentu). A ani ji prý nesepisoval, jen ústně poradil, jaké by měla mít formální náležitosti. Například jestli je potřeba stránky závěti sešívat k sobě, pokud dokument obsahuje víc listů. „Opravdu to byla čistě jen porada,“ prohlásil notář s tím, že za to nechtěl ani odměnu.

Podle soudu však skupinu usvědčilo Roubíčkovo přiznání a navíc také zmíněné odposlechy. Zachytily například, jak obžalovaní ladí obsah falešné závěti nebo že zfalšování podpisů na závěti stálo 40 tisíc korun (kdo parafy napodobil, policie nezjistila).

„Obžalovaný (notář) Mgr. Voda věděl, že pomáhá připravovat dokument, který má být předložen jako pravá závěť, ačkoliv se o pravou závěť nejedná,“ napsala do rozsudku soudkyně Veronika Cukerová.

Podnikateli Veselému dala soudkyně sedm let nepodmíněně (a to i za další skutky, které budou uvedené v článku níže) a pětimilionovou pokutu, notáři Vodovi tříletou podmínku, pokutu 400 tisíc a zákaz činnosti na pět let. Advokáti Aleš Zeman a Jaroslav Trunečka, kteří s podvodem také pomáhali, dostali tříletou podmínku.

Tresty zatím nejsou pravomocné, případ bude ještě projednávat odvolací vrchní soud.

Mimochodem o jedné kauze spojené s notářem Vodou už Seznam Zprávy před třemi lety informovaly. Dva podnikatele ze Zlína tehdy unesli zakuklení muži a donutili je, aby na ně přepsali hotel v hodnotě 120 milionů. Drželi je v penzionu za Prahou a vyhrožovali smrtí.

Notářský zápis, který převedení majetku umožnil, sepsal přímo na pokoji penzionu notář Voda. U soudu s vyděrači pak vystupoval jako svědek – řekl, že si ničeho podezřelého nevšiml.

Druhou akcí prvoinstančně odsouzené skupiny byl bankrot restaurace, kterou si podnikatel Roubíček otevřel v dětském zábavním parku Žirafa v Čestlicích u Prahy. Podniku se nedařilo, nedokázal si vydělat ani na nájem, který činil 300 tisíc měsíčně. „Naše plány se zbortily,“ popsal před soudem Roubíček, jak se restaurace propadala stále do větších dluhů.

Podnikatel Veselý v tu chvíli – stejně jako v případě zfalšované závěti – našel podle soudu řešení: Restaurace sepsala notářský zápis, že právě Veselému dluží fiktivních 6,2 milionu. Když do určitého data nezaplatí, nastoupí exekuce.

Drahé vybavení v hodnotě několika milionů tak podle pravidel exekuce přednostně připadlo Veselému – na skutečné věřitele už nic nezbylo. A aby plán vyšel, byl do něj podle obžaloby zasvěcen i exekutor Milan Makarius. Podle soudu za to dostal úplatek stejně jako insolvenční správkyně Ivana Dlabolová, které krach restaurace přistál na stole.

Exekutor za to vyinkasoval podle obžaloby úplatek nejméně 150 tisíc, insolvenční správkyně 300 tisíc. Oba to před soudem popřeli. Podle soudkyně je však usvědčily odposlechy, v nichž si obžalovaný podnikatel Veselý a spoluobžalovaní v telefonických hovorech vyříkávali, jestli si správkyně řekla o „tři kila“, nebo jí mají dát přes půl milionu.

Podobně se podle vyšetřovatelů bavili o odměně pro exekutora Makaria.

Na jedné nahrávce také Makarius upozorňuje, že peníze chce v hotovosti – nesmí prý přijít na účet. Jindy zase radí podnikateli Veselému, ať restaurační firmu „hodí na nějakého Vietnamce a nechá hnít“.

Exekutor Makarius i konkurzní správkyně Dalobolová odešli od soudu se shodně přísným trestem tří let vězení a milionovou pokutou.