Článek
Íránské ženy v posledních týdnech stále častěji vyjadřují svou nespokojenost se zákony asijské země, zejména s povinností zahalování se. Na řadě míst se tak schází k veřejným protestům, při nichž si závoje sundávají.
Sílící protesty našly odezvu také u vládní moci, policisté po jedné z teheránských demonstrací v uplynulém týdnu zatkli devětadvacet protestujících žen. Podle íránských představitelů se ženy nechaly k protestům zlákat zahraničními organizacemi.
Jednou z nejviditelnějších forem protestu muslimských žen proti striktním pravidlům je totiž kampaň na sociálních sítích nazvaná White Wednesday, tedy Bílá středa, za níž stojí íránská aktivistka žijící ve Spojených státech Masíh Alinežádová. Kampaň vyzývá ke středečnímu oblékání bílého závoje namísto černého, případně k jeho úplnému odložení.
„Potřeby a názory íránských žen jsou dlouhá léta ignorovány, protesty jsou záležitostí dlouhých let, naše kampaň slouží pouze jako prostředek k vyjádření se. Nevole pochází z Íránu, nikoliv ze zahraničí,” řekla Alinežádová pro CNN.
Protivládní protesty v Íránu začaly v lednu zejména z ekonomických a sociálních důvodů. Íráncům se rapidně zvyšují životní náklady spojené zejména s bydlením, které řadu z nich vyhánějí z domovů. Demonstrace proti podmínkám v současném Íránu ale zároveň posloužily i k otevření tématu rovnoprávnosti.
Ženy mají v íránu zahalovací povinnost od islámské revoluce z roku 1979. V posledních měsících však k došlo mírnému uvolnění situace s klesajícím vlivem mravní policie. Vláda prezidenta Hasana Rúháního taktéž přestala zatýkat ženy, které nedostatečně zahalené řídily auta, namísto toho jim hrozí pouze pokuta.
Právě mírná povolení v otázkách přísných mravních zákonů podle všeho motivovaly ženy k hlasitějším protestům. „Zbytečné utlačování nevede k ničemu jinému než k revoltě,” řekla k celé situaci poslankyně Sohejla Dželúdárzádeová.
Výrazné mezinárodní pozornosti se ženským protestům v Íránu dostalo na konci prosince, kdy byla za sundání šátku na veřejnosti zatčena Viva Mohaved. Propuštění z vazby se dočkala jen pár dní před protesty v Teheránu.
The Guardian uvedl, že například v roce 2014 bylo v souvislosti se zahalováním napomenuto, zatknuto nebo souzeno více než tři miliony žen.
