Ženy českého předsednictví. Skrze skleněné stropy až do čela Evropy

České předsednictví Evropské unii začne přesně za rok. A v roce 2021 jeho přípravy „zdobí“ vlivné ženy. Řeč je samozřejmě o jejich manažerských postech.

Přímo v Bruselu řídí českou misi při EU velvyslankyně Edita Hrdá, na vládě pak úřaduje státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Tuto dvojici ve Strakově akademii doplňuje další diplomatka Alice Krutilová, která je v čele předsednického odboru vlády, kterou řídí Andrej Babiš (ANO).

Nemusí jít o náhodu. Evropské prostředí dlouhodobě usiluje o rovnováhu zastoupení mužů a žen na profesních postech a ženám tak trochu kvůli historické nerovnováze nadržuje.

Tomu podle všeho vychází vstříc pragmatik Babiš, který navíc do Evropské komise vyslal Věru Jourovou a kandidátku jeho hnutí ANO do Evropského parlamentu vedla další žena, Dita Charanzová – dnes místopředsedkyně této zákonodárné instituce EU. K tomu je ale nutné dodat, že pokud jde o tvrdou domácí agendu, sází Babiš na mužské spojence. Poslance mu v parlamentu hlídá muž z Agrofertu Jaroslav Faltýnek.

Současný předsednický ženský tým je ale také potřeba brát spíše jako jakýsi přípravný výbor českého předsednictví EU. Na plný plyn a s finálním rozpočtem na dřevo se pojede až po říjnových parlamentních volbách. Až bude jasné, kdo bude během druhého pololetí roku 2022 v Česku vládnout, a tedy který český premiér se také postaví do čela sedmadvacítky.

Editu Hrdou si pro post ambasadorky v Bruselu loni vybral sám Babiš. Zastupovat Česko u evropských institucí ale přišla s přesvědčivým CV dlouholeté a politicky nezávislé diplomatky.

Její role je připravit na předsednictví EU český úřad v Bruselu – zajistit personální posily a připravit své lidi na odborné a administrativní zvládnutí celé půlroční operace, kdy čeští politici, diplomaté a úředníci budou muset řídit stovky různých unijních jednání a být mediátorem mezi ne vždy se shodnuvší sedmadvacítkou.

Už tak složitou operaci komplikuje covidová nejistota. „Doufám, že budeme předsedat v době postcovidové, která nám ale také může připravit otázky, na které teď ještě nemůžeme mít připravené odpovědi,“ říká k přípravám Hrdá. Ta si na rozdíl od řady vysoce postavených českých diplomatů v komunikaci s novináři – a tím i s veřejností – drží spíše odstup. Na rozhovor přistoupila až po opakované žádosti ze strany Seznam Zpráv a pouze e-mailem.

V minulosti byla Hrdá například českou velvyslankyní při OSN či v Argentině. Naposledy ale působila na vysokém postu v unijní diplomacii, byla vrchní ředitelkou pro vztahy s Amerikou v Evropské službě pro vnější akci (ESVA). ESVA je jakýmsi ministerstvem zahraničí EU.

I přes svou bruselskou historii se ale Hrdá debatám o postavení žen ve veřejném životě spíš brání. „Všechny žebříčky ‚nejvlivnějších‘ jsou ještě zábavnější než žebříčky ‚nejbohatších‘,“ odráží Hrdá v e-mailovém rozhovoru se Seznam Zprávami poznámku, že patří k nejvlivnějším Češkám. Relativizuje i silnou přítomnost žen v unijní agendě.

„Řekla bych, že na viditelných pozicích příprav českého předsednictví je několik žen. Ale týmy, které předsednictví na každém z ministerstev připravují, jsou velké, a neřekla bych, že ženský element v nich převládá,“ napsala také Hrdá.

Jsou to ale právě viditelné manažerské pozice, které nejsou pro Češky ve veřejné sféře vždy snadno dosažitelné. To je vidět například v Hrdé domovské české diplomacii. Přestože loni v Černínském paláci na diplomatických pozicích pracovalo 47 procent žen, na vedoucí posty velvyslankyň se jich „probilo“ jen 16 procent.

České Ministerstvo zahraničí ostatně momentálně nemá jedinou ženu ve vedení, tedy na postu náměstkyně, a to má stávající ministr zahraničí za ČSSD Jakub Kulhánek hned osm náměstků. Ostatně paradoxně na momentálně levicovém Ministerstvu zahraničí naopak agendu předsednictví řídí muži. Navíc se silným stranickým či mocenským backgroundem: hradní favorit náměstek Jan Kohout a bývalý státní tajemník pro EU z doby, kdy ČSSD měla premiéra Bohuslava Sobotku, náměstek Aleš Chmelař.

Hrdá je přitom jednou z českých ambasadorských průkopnic, na první velvyslanecký post nastoupila v roce 1999. „Co se týká velvyslankyň, jistě by jich mohlo být více, ale je si třeba také uvědomit, že za posledních třicet let jich čím dál tím vice je. A že na začátku devadesátých let nebyly žádné,“ uvedla Hrdá.

Diplomatka, která je v Bruselu jako doma, potvrzuje, že ženy mají v unijní metropoli profesní přednost. „Ano, snaha o genderovou vyváženost je v Bruselu silně viditelná,“ říká. Zároveň ale zdůrazňuje, že v případě jejího jmenování do ESVY pohlaví roli nehrálo.

„Nicméně v mém jmenování na místo Managing Directora pro Ameriku v roce 2015 v konečném důsledku nerozhodlo to, že jsem žena, ale to, že východoevropské státy měly velký společný zájem, aby poprvé v historii euroatlantické vztahy vedl jejich kandidát. A Federica Mogherini tento zájem respektovala,“ dodává Hrdá.

Evropské záležitosti a organizace předsednictví ale má svoji pobočku také v Praze. Tu vede státní tajemnice Milena Hrdinková, a to od února 2019, kdy ji do funkce jmenoval přímo premiér Andrej Babiš. Její rolí je zejména prosazování vládních priorit v Bruselu. České předsednictví je pro kancelář aktuální téma číslo jedna.

„Musíme uspět, máme potenciál a můžeme to dokázat,“ říká Milena Hrdinková ve své kanceláři ve Strakově akademii v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Že jsou v přípravném týmu výrazné ženy, nevidí jako něco neobvyklého. „Premiér Babiš se nebojí obklopovat se ženami. Jeho tým je daleko více vyvážený než tým jakéhokoliv českého premiéra před ním,“ dodává. Tím potvrzuje i fakt, že je to právě Hrdinková, kdo je k současnému premiérovi pravděpodobně nejloajálnější.

Hrdinková intenzivně zažila už první české předsednictví, kdy byla součástí týmu pro daňovou agendu. Svou kariéru ale víceméně věnovala Ministerstvu financí, kde byla až do nástupu ministryně Aleny Schillerové, která její pozici víceméně zrušila. „Asi není tajemstvím, že paní Schillerová o mou práci neměla zájem,“ vysvětluje Hrdinková.

V rámci rezortu financí se ale postupně dostávala více k evropské agendě, pracovala například jako národní expertka v Evropské komisi a zastupovala Českou republiku v Radě ECOFIN neboli Radě EU pro hospodářské a finanční záležitosti.

„Pro mě úplně upřímně ‚být žena‘ není kvalifikace,“ dostává se státní tajemnice k otázce rovnosti v politice a diplomacii. Podle ní nejlépe fungují týmy, kde je „vyrovnaný mužský i ženský element“. Osobně si však myslí, že se jí o něco lépe pracuje v mužském kolektivu.

„Patřím do generace Husákových dětí, většinově na toto téma nahlížíme jinak. Mladší generace si všímají, že třeba v nějaké skupině lidí chybí ženy, je to jejich první komentář. Nás to nenapadne,“ uvažuje Hrdinková a říká, že její generaci chybí instinkt na to vidět ve společnosti genderovou nevyváženost.

Na druhou stranu Hrdinková přiznává, že ji její tým, kde pracují i o generaci mladší lidé, naučil právě takových věcí si všímat. Podle ní česká společnost musí ještě „mentálně zapracovat“, aby žena nemusela vybírat, zda chce jít cestou kariéry, nebo rodiny. „Nejde to ale určit legislativně a dávat kvóty. Mám ale pocit, že v této době už nedostávají příležitosti muži proto, že jsou muži,“ dodává.

Triptych výrazných žen v týmu českého předsednictví uzavírá Alice Krutilová. Zastává pozici ředitelky Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU. V praxi to aktuálně znamená, že dává dohromady pražský tým, který by se měl postarat o ladný průběh českého předsednictví. V Praze se má konat asi 250 různých událostí včetně toho nejzásadnějšího, kterým bude summit lídrů EU.

„Vždycky mě to táhlo za hranice naší země. Proto jsem jela do zahraničí studovat. Byla jsem tam v takovém přirozeně multinacionálním prostředí, v takové přirozené Evropské unii,“ odpovídá Alice Krutilová na otázky Seznam Zpráv v její kanceláři ve Strakově akademii sousedící s tou tajemnice Mileny Hrdinkové.

Alice Krutilová studovala evropská studia na prestižní francouzské univerzitě Sciences Po. Nastupovala v roce, kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie, tedy v roce 2004, a právě to ji ovlivnilo ve výběru i v následném profesním životě. „Svět se nám otevřel a bylo třeba jít ven,“ popisuje. Její skvělá francouzština je výhodná i pro předsednická vyjednávání. V takzvaném triu, tedy v trojici zemí, které předsedají EU po sobě, je Česko vedle Švédska také s Francií.

„Francouzi na nás dnes již koukají jinak než v roce 2009. Mrzí mě, že by ještě dnes někoho napadlo nás takhle podceňovat,“ připomíná kontroverzi prvního českého předsednictví, kdy Francie v čele s prezidentem Nicolasem Sarkozym pochybovala o tom, že Česko vedení zvládne.

„Možná jsem dřív musela prorazit nějaký skleněný strop, za některých konzervativních vlád, kdy v evropských strukturách nesedělo tolik žen,“ přiznává Alice Krutilová trnitější cestu ženy v politických a diplomatických vodách. Během prvního českého předsednictví Krutilová pracovala ještě z pozice studentky. O osm let později působila přímo v Bruselu, kde vyjednávala podmínky odchodu Velké Británie z EU. „Tam byl počet žen výrazně nižší, byla jsem tam také nejmladší, opravdu jsem se cítila v minoritě,“ říká.

Teď už ale Alice Krutilová žádné skleněné stropy nebo znevýhodnění necítí. „Svoji kariéru jsem si ale poctivě odpracovala,“ dodává Krutilová v kanceláři Strakovy akademie, kterou zdobí a celé prostředí dokresluje obrovský plakát Johna Cleese a ministerstva švihlé chůze, jednoho z vůbec nejslavnějších skečů britské komediální skupiny Monty Python.

Předsednictví EU je mimo jiné jedinečnou příležitostí vychovat novou generaci expertů na EU či je přímo zasadit do unijních struktur. A zřejmě i v mladé generaci je u žen studentek o evropskou agendu zájem.

Na českém předsednictví se budou podílet také desítky dobrovolníků, podle Hrdé mezi uchazeči o tyto v zásadě studentské pozice lehce převažovaly mladé ženy. „Co mne velmi mile překvapilo, je úroveň vzdělání těchto mladých lidí. Myslím si, že mezi těmi několika desítkami adeptů, které jsme zatím vybrali, je hodně těch, kteří najdou uplatnění v evropských institucích. A jejich práce v týmech předsednictví bude významným bodem jejich curriculum vitae,“ uzavírá Hrdá.