Ženská v politice? Jen když je potřeba žehlit

Česká politika je výjimečná v tom, jak málo žen se vystřídalo ve vedoucích funkcích. Neměli jsme prezidentku ani premiérku, v čele parlamentních komor se ženy vyskytly jen ojediněle.

„Muži chtějí ženy pustit k politice jen v momentě, kdy to přivedou do nějakého průšvihu, který je potřeba vyžehlit,“ říká Václav Dolejší v aktuálním díle podcastu Vlevo dole. A dokládá to na příkladu Miroslavy Němcové, kterou ODS s premiérským postem oslovila po skandálu Petra Nečase, nebo Markéty Pekarové Adamové, která se šéfkou TOP 09 stala ve chvíli, kdy její předchůdci přivedli stranu na hranici pěti procent.

Symbolem toho, jak těžké to ženy v české politice měly, je jméno Petry Buzkové. Sociální demokratky, která musela ve funkci čelit sexismu, jenž by byl dnes už nemyslitelný. „Ona a další političky její generace popisovaly, jak muži dělali důležitá rozhodnutí v sauně nebo na tenise, kam je nezvali,“ vyjmenovává Lucie Stuchlíková. Politika se dělala zásadně o víkendech a po večerech – a to je v konzervativním Česku, kde se od žen čeká péče o domácnost a děti, trochu problém.

Dnešní političky se shodují, že situace se postupně lepší – například pirátská poslankyně Olga Richterová si ve Sněmovně zařídila i dětský koutek. V jedné věci to ale mají ženy dnes naopak těžší než jejich předchůdkyně.

Která to je? A jak souvisí pečení vánočního cukroví a schůze Sněmovny? Jsou nalakované nehty u matky kojence dost sociálnědemokratické? Pusťte si čerstvou epizodu podcastu Vlevo dole v přehrávači v úvodu článku.