Žena prvenství. Viceprezidentka Kamala Harrisová přepsala dějiny USA

„Dokázali jsme to, dokázali jsme to, Joe. Budeš příštím prezidentem Spojených států.“ Video zachycující telefonát Kamaly Harrisové Joe Bidenovi obletělo v sobotu díky sociálním sítím celý svět. Nebyl to přitom ale Biden, kdo přepisoval historii, ale právě jeho viceprezidentka. Harrisová ztělesňuje budoucnost země, která se stává čím dál více rasově rozmanitější, přestože si voliči primárně vybrali 77letého muže bílé pleti, píše například o úspěchu Harrisové deník The New York Times.

Původně přitom byli s Bidenem soupeři v demokratických primárkách. Právě Harrisová, která do primárek vstupovala jako senátorka za Kalifornii, Bidena tvrdě tepala během debaty mezi demokratickými kandidáty na nominaci, Biden v minulosti totiž spolupracoval se dvěma senátory zastávající segregační názory. „Nevěřím, že jste rasista. Ale bylo bolestivé slyšet, jak mluvíte o reputaci dvou senátorů, kteří si svou reputaci a kariéru postavili na rasové segregaci v této zemi,“ kritizovala Bidena ohledně tématu takzvaného bussingu, tedy povinného rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, což bylo v kampani budoucí viceprezidentky velké téma.

„Byla zde jedna malá holčička v Kalifornii, která jezdila autobusem do školy každý den, byla jsem to já,“ řekla Harrisová v debatě, čímž poukazovala na segregační pravidla školní dopravy. Harrisová z kampaně nakonec odstoupila loni v prosinci, v srpnu tohoto roku si ji ale Biden vybral jako svou viceprezidentku.

Kamala Harrisová se narodila v kalifornském Oaklandu dvěma přistěhovalcům, otci původem z Jamajky a matce původem z Indie. Rodiče se ale v jejích pěti letech rozvedli, o Kamalu a její mladší sestru Mayu se tak od té doby starala pouze matka Shyamala, výzkumnice v oblasti rakoviny a lidskoprávní aktivistka. Kromě toho byla Shyamala Gopalan Harrisová díky svému původu věřící hinduistka, i přes pravidelné návštěvy Indie ale podle slov Kamaly „přijala kulturu Oaklandu“, ve které vychovávala i své dvě dcery.

„Moje matka velmi dobře chápala, že vychovává dvě černošské dcery,“ cituje BBC autobiografii Harrisové The Truths We Hold. „Věděla, že její nový domov uvidí Mayu a mě jako dívky tmavé pleti a byla odhodlána zajistit, aby z nás vyrostly sebevědomé a hrdé ženy tmavé pleti,“ píše v knize Harrisová. Právě smíšený původ mohl Harrisové podle amerických politologů pomoci v komunikaci s různými americkými menšinami a získat jejich hlasy.

V roce 2014 se Harrisová vdala za právníka Douga Emhoffa a stala se nevlastní matkou jeho dvou dětí. Minulý rok pak o svých zkušenostech nevlastní matky napsala do časopisu Elle, kde také zmínila, jak jí říkají její nevlastní děti, což se stalo tématem řady médií. „Když jsme se s Dougem vzali, Cole, Ella a já jsme souhlasili, že se nám nelíbí výraz macecha. Místo toho přišli se jménem Momala,“ píše senátorka v článku. Rázem se stali symbolem moderní americké „smíšené“ rodiny a americká média se začala více věnovat tomu, jak se píše o ženách političkách.

Jako nejdůležitější období ve svém životě Harrisová popisuje roky strávené na Howardově univerzitě ve Washingtonu, což je jedna z předních univerzit pro studenty tmavé pleti. Po úspěšném absolvování vysoké školy se vypracovala v okresní prokurátorku v San Franciscu, kterou se stala v roce 2003. Prvenství si před získáním pozice viceprezidentky Harrisová připsala už v Kalifornii, kdy se jako první žena a první žena tmavé pleti stala generální prokurátorkou nejlidnatějšího státu USA.

Svou prací si získala reputaci jedné z vycházejících hvězd Demokratické strany a v roce 2017 ji obyvatelé Kalifornie odměnili zvolením do Senátu. V něm na sebe výrazněji upoutala při slyšení Trumpova nominanta do Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, kdy se ho kromě otázek ohledně vlivu Donalda Trumpa na justici ptala také na otázku reprodukčních práv. „Napadá vás nějaký zákon, který dává vládě moc rozhodovat o mužském těle?“ ptala se Harrisová konzervativního soudce. „Rád odpovím na konkrétnější otázku,“ reagoval po pár sekundách Kavanaugh. „Muž versus žena,“ dodala senátorka.

Právě svým vystupováním v Senátu si Harrisová do značné míry získala oblibu progresivních demokratů, sama senátorka se ale v rámci své strany snaží balancovat mezi progresivním a umírněným křídlem. Ačkoli zastávala někeré levicové názory týkající se manželství homosexuálů a trestu smrti, čelila i útokům progresivního křídla, že je stále nedostatečně progresivní.

Během jejího boje o demokratickou nominaci v boji o Bílý dům se proti Harrisové ozvala profesorka práva sanfranciské univerzity Lara Bazelonová, která ve své zprávě napsala, že se budoucí viceprezidentka vyhýbala „progresivním bojům“ v otázkách policejní nebo drogové reformy. „Čas od času, když ji progresivci vyzvali, aby přijala reformy trestního soudnictví, paní Harrisová se postavila proti nim nebo mlčela,“ napsala loni Bazelonová v The New York Times.

Nakonec to ale může být právě Kamala Harrisová, díky které zazní na vládní úrovni progresivní hlas, píše BBC. Budoucí viceprezidentka v diskuzních pořadech několikrát zopakovala, že bude prosazovat změny policejních postupů v USA, na Twitteru pak volala po zatčení policistů, kteří zabili 26letou Afroameričanku Breonnu Taylor v jejím vlastním bytě. Harrisová často hovoří o potřebě demontovat systémový rasismus.

Harrisová má navíc zkušenosti s vymáháním práva, několikrát zopakovala, že díky svému původu je vhodnou kandidátkou k tomu, aby zastupovala Američany na okraji společnosti. „I když budu možná první ženou v tomto úřadě, nebudu poslední,“ řekla v den ohlášení vítězství publiku ve Wilmingtonu ve státě Delaware. „Protože každá malá dívka, která se dnes večer dívá, vidí, že tohle je země možností,“ dodala první viceprezidentka v dějinách Spojených států.