Článek
Profesorka psychologie Christine Blasey Fordová, která obvinila soudce Bretta Kavanaugha z pokusu o znásilnění, nyní čelí výhrůžkám smrtí a obtěžování. Fordová minulý týden vyšla na veřejnost s tvrzením, že se měl Kavanaugh na začátku osmdesátých let dopustit sexuálního obtěžování.
Kavanaugh měl Fordovou napadnout v roce 1982, kdy oba, ještě jako náctiletí, vyrůstali na předměstí hlavního města Washingtonu. Nominant na soudce se měl Fordovou pokoušet v opilosti svlékat. Pak ji údajně také zalehl v posteli, a když se pokoušela křičet, měl ji zacpat ústa.
Soudce Kavanaugh tato nařčení jednoznačně odmítá.
Fordovou pozval k výslechu v této věci senátní výbor pro soudnictví, který se Kavanaughovou nominací zabývá. Dojít k němu mělo v pondělí a svědčit by měl i sám Kavanaugh. Fordová však tuto výzvu odmítla, a to právě kvůli vyhrůžkám, které ji prý v posledních dnech zahrnují.
Profesorka psychologie na univerzitě v Palo Alto se kvůli nim musela podle svého právního zástupce přestěhovat ze svého bydliště. Do jejího emailu a dalších účtů se pak nabourali hackeři, kteří pak také na sítích vystupovali pod její identitou.
„Je předčasné hovořit o výslechu (…), protože se potýká s hrozbami a obtěžováním. Bezpečnost její rodiny je to, na co se v posledních dnech soustředí,“ sdělil právník Fordové stanici CNN.
Nařčení komplikuje už tak složitou situaci
Obvinění Trumpova nominanta do Nejvyššího soudu tak ještě více komplikuje obsazení tohoto soudu nejvyšší instance. To, kdo v řadách jeho soudců zasedne, přitom výrazně ovlivňuje americké zákonodárství. Nominace do něj náleží právě úřadujícímu prezidentovi země. Ten tak může ještě na dlouhou dobu po uplynutí své funkce ovlivnit americkou politiku, funkce totiž soudcům zůstává do konce života.
Kavanaugh je přitom konzervativec a Trumpův sympatizant. Jeho úspěšné obsazení křesla v Nejvyšším soudu by tak posílilo pozici pravice v této instituci.
Trump se k obviněním vůči Kavanaughovi vyjádřil na tiskové konferenci při návštěvě polského prezidenta Dudy ve Washingtonu.
„Abych byl upřímný, moc mě mrzí, že si něčím takovým musí projít. Není to muž, který by si něco takového zasloužil,“ uvedl americký prezident. Sdělil také, že si přeje, aby Fordová před komisi předstoupila a předložila své svědectví, aby Senát následně mohl o Kavanaughově nominaci rozhodnout.
Hlasování to přitom bude zřejmě nejisté, republikáni v Senátu drží jen těsnou většinu 51 ku 49 křeslům. Kavanaughův úspěch by tak mohl ohrozit byť jen jediný „neloajální“ republikán.
