Zemské jádro jako rezervoár. Podle vědců ukrývá více vody než oceány

Přibližně před 4,6 miliardami let došlo ke vzniku planety Země. Na počátku byly podle vědců prachové částice, jejichž srážkami se začala tvořit malá tělesa, která díky své gravitaci začala přitahovat další částice a okolní plyny. Dalšími srážkami začala vznikat stále větší a větší tělesa až došlo k vytvoření čtyř „terestrických protoplanet“, tedy Merkuru, Venuše, Země a Marsu.

Podle nejnovějšího objevu vědců z matematicko-fyzikální fakulty University College London se během formování Země mohl vodík dostat do tvořícího se jádra planety. Plyn se tak mohl podle doktora Yungua Li a jeho týmu ochladit a zůstat ve vrstvě na hranici mezi zemským pláštěm a zemským jádrem. Až dosud se přitom vědci domnívali, že velká část vodíku unikla z atmosféry.

Protože není možné nahlédnout do jádra Země, museli vědci přikročit k simulaci. Vodík tak podrobili analýze, jak se chová při vysokém tlaku a teplotě, tedy podmínkách na hranici mezi zemským pláštěm a zemským jádrem. Chování vodíku vědci pozorovali při tlaku mezi 20 až 135 GPa a teplotě mezi 2 800 až 5000 K (tedy 2526,850 až 4726,850 °C).

Na základě výsledků výzkumu dospěli k závěru, že více než tři čtvrtiny raného zemského vodíku pravděpodobně „vstoupily“ do jádra. Jádro je tak podle Yungua Li a jeho týmu něco na způsob velkého rezervoáru, který obsahuje většinu vody planety Země. Výsledky tým publikoval ve vědeckém časopise Nature Geoscience.

Li a jeho tým tvrdí, že výzkum naznačuje, že „když se jádro začalo oddělovat od pláště ve formě tekutého železa, většina vody přítomné během tohoto procesu byla přitahována tekutým železem a pomohla tak k vytvoření jádra“. Otázka, kolik přesně vody je v jádře, ale zůstává nezodpovězená.

Objev by podle vědců mohl být revoluční nejen proto, že bychom se mohli dozvědět, jak velké množství vody vlastně planeta obsahuje, ale také jaké jsou počátky a historie této kapaliny na Zemi. „Stále kolem vody na Zemi panují velké nejasnosti, ale naše studie minimálně dokázala, že jádro je největší rezervoár vody na planetě,“ cituje Yungua Li španělský server ABC. „Naše studie rozhodně nemůže dát definitivní odpověď,“ připouští pro ABC Li. „Na základě nejnovějších zkoumání izotopů a modelu tvorby Země ale může být v jádru více vody, než kolik obsahuje pět oceánů,“ říká vědec.