Článek
Poslední léta se věnovala především tvorbě porcelánových reliéfů převážně s krajinnými motivy.
Radová pracovala nejprve s malovanou majolikou. Českou volnou keramickou plastiku obohatila rozsáhlou škálou glazur na porcelánových plastikách a kameninových objektech s rostlinnými a zvířecími motivy v té době v Čechách unikátních. Později se věnovala také užité tvorbě a spolupracovala s podnikem Karlovarský porcelán, pobočkou Royal Dux v Duchcově. Její návrhy drobných předmětů, mís, talířů či váz tak vstoupily do tisíců domácností.
Tvorba Radové byla oceněna na Mezinárodní výstavě keramiky v Praze 1962 a na Mezinárodním bienále keramiky ve Vallauris 1972 zlatými medailemi. Zúčastnila se svojí tvorbou i světové výstavy Expo 58 v Bruselu.
Jindřiška Radová se narodila 1. dubna 1925 v Libkově na Chrudimsku, žila a pracovala ale v Praze. V letech 1941-1944 studovala na Škole uměleckých řemesel v Brně a v letech 1945-1950 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Stala se členkou Umělecké besedy, Sdružení výtvarných umělců - keramiků a Mezinárodní keramické akademie (AIC) se sídlem v Ženevě.
Od roku 1950 vystavovala samostatně a se svým manželem Pravoslavem Radou ve čtyřiceti galeriích doma i v zahraničí. Svým dílem je zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách, její práce vlastní Slovenská národní galerie v Bratislavě a muzea v Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii.
