Zemřela poslední žena, která čerpala penzi za válku Severu proti Jihu

Byla jediným žijícím pojítkem mezi současnou Amerikou a více než jedno a půl století starou válkou Severu proti Jihu. V neděli 31. května Irene Triplettová zemřela v domově důchodů ve Wilkesboro v Severní Karolíně, informoval deník The Wall Street Journal.

Triplettová dostávala každý měsíc od správy veteránů 73,13 dolaru (asi 1 740 korun), ročně tedy 877,56 dolaru (asi 20 900 korun) za zběhnutí svého otce během americké občanské války. Mozes Triplett opustil své jižanské spolubojovníky před slavnou bitvou u Gettysburgu v roce 1863. Triplettová se narodila o 67 let později, 9. ledna 1930. V době, kdy v Americe vládla ekonomická krize a platila prohibice.

Jejímu otci Mozesu Triplettovi bylo pouhých 16 let, když vypukla válka Severu proti Jihu. Čtyři roky trvající konflikt si tehdy vyžádal více než 600 tisíc mrtvých na obou stranách. Triplett bojoval zpočátku pod vlajkou Konfederace: nejdříve v 54. pěším pluku Severní Karolíny, později ve 26. pěším pluku.

Vzhledem ke svým nemocem i postřelení ale trávil značnou část času v nemocnicích. 26. června 1863 byl pak označen za dezertéra poté, co zmizel po šesti dnech pobytu v nemocnici. Vyhnul se tak i slavné bitvě u Gettysburgu, která skončila pro jeho 26. pěší pluk žalostně – 734 z 800 mužů bylo zabito (86), zraněno (502) nebo zajato.

Mozes Triplett měl ale štěstí – v oblasti, odkud pocházel, část lidí abolicionisty podporovala a dezertéry z konfederační armády pomáhala skrývat.

Na začátku srpna 1864 se pak Triplett objevil ve městě Knoxville ve státě Tennessee, kde se přidal k třetímu pluku jízdní pěchoty armády Unie zvanému „Kirkovi jezdci“ podle plukovníka George Washingtona Kirka, jenž byl znám svým guerillovým způsobem boje. Kromě bojů proti konfederačním vojákům se George Washington Kirk později vyznamenal i svým stíháním rasistů z Ku-klux-klanu.

Když se po válce Mozes Triplett vrátil domů, stal se pro mnohé zrádcem. Za pasem ale stále nosil revolver, který neváhal v případě potřeby použít, a tak si na něj nikdo příliš nedovoloval. V roce 1885 požádal o vojenskou penzi, o rok později mu ji úřady přiznaly. O jeho vztahu s první manželkou Mary se příliš neví, děti neměli a žena zemřela v roce 1920.

O čtyři roky později se oženil s Elidou Hallovou, matkou Irene. Mozesovi bylo v té době už 83 let, jeho ženě, která trpěla psychickými problémy, pouhých 34. Takové sňatky mezi veteránem pobírajícím penzi a mnohem mladší ženou nebyly v té době výjimkou – veterán zajistil rodině skromný příjem, žena se o něj postarala. Pár měl pět dětí, tři z nich ale brzy zemřely, přežily pouze Irene a její bratr Everette.

Irene trpěla podobně jako její matka handicapem, v jejím případě to byly kognitivní potíže. Listu The Wall Street Journal v roce 2014 vyprávěla o svém těžkém dětství – bili ji rodiče i učitelé, ve škole se jí spolužáci smáli kvůli otci „zrádci“. V šesté třídě přestala chodit do školy, aniž by se naučila správně číst a psát. Začala ale žvýkat tabák, což je zlozvyk, který si ponechala až do smrti.

Mozes Triplett zemřel v roce 1938 ve věku 92 let. Jen pár dní před smrtí se zúčastnil setkání veteránů z války Severu proti Jihu, kde byl přítomen i prezident Franklin Roosevelt. Irene pak žila několik let spolu s matkou v domově pro chudé. Po smrti matky na rakovinu v roce 1967 Irene Triplettová začala díky svému postižení pobírat důchod po otci. Nikdy se nevdala a žila hned v několika pečovatelských domech, které jí platil Medicaid (zdravotní pojišťovna pro jednotlivce a rodiny s nízkými příjmy) a penze po otci.

„Více než 60 let po smrti posledního veterána války Severu proti Jihu je smrt Irene Triplettové symbolem zdánlivě ukončené minulosti, která ale Ameriku stále formuje,“ vysvětila listu The Washington Post Stephanie McCurryová z Kolumbijské univerzity s odkazem na nynější dění, zabití George Floyda a následnou vlnu protestů po celých Spojených státech.