Článek
Zemřela Miloslava Kalibová, která přežila vypálení Lidic, pobyt v koncentračním táboře i pochod smrti. Své vzpomínky předávala veřejnosti prostřednictvím besed i dokumentů. Dožila se téměř 97 let, informoval dnes mluvčí Památníku Lidice Filip Petlička.
Ze 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen sestra Kalibové, Jaroslava Skleničková, autorka knihy Jako chlapce by mě zastřelili.
Otce tehdy devatenáctileté Kalibové popravili nacisté v roce 1942 spolu s dalšími muži přímo v Lidicích. Vesnici následně kompletně vyhladili, nezbyla z ní žádná budova. S matkou a sestrou strávila Kalibová téměř tři roky v koncentračním táboře v Ravensbrücku, do Československa se vrátily 2. června 1945.
„Svou osobní zkušenost předávala dětem, mládeži i dospělým na besedách a v rozhovorech. Její výpovědi jsou zachyceny v řadě filmových dokumentů,“ uvedl Petlička.
Kalibová se před sedmi lety spolu s dalšími lidickými přeživšími setkala s německým prezidentem Joachimem Gauckem.
Kalibová byla také aktivní členkou Českého svazu bojovníků za svobodu. V srpnu 2015 z něj ale na protest proti zvolení političky Jany Bobošíkové předsedkyní lidické organizace vystoupila. Svaz spolu s ní opustily všechny poslední žijící lidické ženy – její sestra Jaroslava Skleničková a Milada Cábová. Ta zemřela v listopadu téhož roku.
Miloslava Kalibová se narodila 29. prosince 1922, zemřela v pátek. Poslední rozloučení s ní se koná 7. ledna v motolském krematoriu.
V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy nacisté převezli do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem.
Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Vyhlazení Lidic bylo součástí německého teroru rozpoutaného po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
