Článek
V 92 letech zemřela někdejší televizní hlasatelka Kamila Moučková.
Rok po srpnových událostech, kdy nastala takzvaná normalizace a bylo přikázáno okupaci nazývat „bratrskou pomocí“, byla Kamila Moučková vyhozená z televize. Až do listopadu 1989 jí komunisté dovolili dělat nanejvýš uklízečku.
O úmrtí Moučkové informovala Česká televize.
Kamila Moučková se i po devadesátce nebála zasáhnout do veřejného dění.
„Já jsem vyděšená, ano. Jsem vyděšená, že po jednapadesáti letech od 68. roku a 30 let od sametové revoluce jsme v situaci, v které jsme. To jest, že pan prezident si dělá, co chce. Že pan Babiš vládne téhle zemi jako ministerský předseda a nikdo nic nedělá,“ uvedla před patnácti měsíci pro Výzvu Seznamu, která vzbudila u čtenářů i diváků nebývalý zájem.
Moučková se jako řečnice zúčastnila i demonstrace pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii.
Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
„Jsem silná osobnost, která unese spoustu věcí. Také jsem si toho sobě v životě dost nakládala. Myslím, že mým životním krédem je být spravedlivá. Když se nad tím víc zamyslím, tak je to jednoduché - nelhat a nekrást,“ řekla ČTK Moučková v roce 2013.
V televizi působila už v začátcích veřejného televizního vysílání v Československu. „Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala,“ uvedla před několika lety. Do televize nastoupila v roce 1956 a stala se první televizní zprávařkou v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži.
V srpnu 1968 v televizním vysílání informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Říkala jsem si: Co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného,“ vzpomínala později. Ze studia byla poté vyvedena se samopalem sovětského vojáka v zádech.
Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 podporovala studentské protesty. Kvůli tomu musela z televize odejít a následně dostala zákaz vystupování v médiích. Dvě desítky let myla podlahy či lepila pytlíky, ale odvaha ji neopustila. Jako jedna z prvních například podepsala Chartu 77.
Až po revoluci v roce 1989 se mohla vrátit do médií. Moderovala například televizní cestovatelský pořad Objektiv a působila jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. V roce 2013 dostala Cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Ve stejném roce jí také prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy. „Každý z nás je ale jinak silný, s tím jsme přišli na svět. A tak neodsuzujme ty slabší,“ řekla po zisku Ceny Arnošta Lustiga.
