Článek
Po dlouhé, těžké nemoci dnes zemřela v Olomouci herečka Hana Maciuchová. Bylo jí 75 let. „Rozloučení proběhne pouze v úzkém rodinném kruhu,“ oznámila dnes ČTK hereččina sestra Silvie Marková.
Velmi oblíbená divadelní, filmová i televizní herečka před třemi lety zvládla tehdejší zápas s rakovinou a vrátila se na jeviště Vinohradského divadla v inscenaci Harold a Maude.
„Vzdávat život je nesmysl. Člověk ho musí něčím naplnit, aby to nepominulo jen tak,“ řekla v roce 2018 v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Celý rozhovor si můžete připomenout ZDE:
„Co se dá říct, když umře báječná herečka, empatický kamarád a skvělá kolegyně? My jsme samozřejmě věděli, že je nemocná, a museli jsme nejen kvůli koronakrizi, ale i kvůli Haničce přerušit představení Harold a Maude, ve kterém excelovala. Bohužel už to diváci neuvidí, je mi to strašně líto,“ řekl ČTK ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer.
Herečtí kolegové vzpomínají na Maciuchovou nejenom jako na všestrannou herečkou s nadáním pro divadlo, film, dabing i přednes. „Byla to úžasná herečka, úžasná žena,“ řekl ČTK David Ondříček, který Maciuchovou obsadil do svého filmu Samotáři. Také ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer vzpomíná na Maciuchovou jako na báječnou herečku, empatického kamaráda a skvělou kolegyni.
„Paní Hana patřila ke stálicím hvězdného hereckého nebe ve Viole,“ řekl Robert Tamchyn, ředitel divadla Viola, kde Maciuchová také vystupovala. „Milovala ten sálek zasvěcený múzám ať už s knížkou poezie v ruce, nebo jako herečka nablízko očím vnímavých diváků,“ řekl ČTK Tamchyn.
Anče, Miriam i Roxana
Hana Maciuchová, která se narodila 29. listopadu 1945 ve Šternberku u Olomouce, má na kontě nespočet divadelních, televizních i filmových rolí. Diváci si Hanu Maciuchovou oblíbili například jako copatou Aničku z Krkonošských pohádek nebo noblesní Miriam, středoškolskou učitelku z Ulice. Náročný svět každodenního seriálu ale už před lety opustila a před kamerou se objevovala jen vzácně.
Maciuchová byla dlouholetou členkou pražského Divadla na Vinohradech, kam po několika sezónách strávených v Divadle Za branou nastoupila v roce 1971. Tady ztvárnila řadu zejména tragikomických rolí. K takovým patřila například Líza z Obchodníka s deštěm. Ráda vzpomínala na Roxanu v Cyranovi z Bergeraku, ale i na Markétku v Mistrovi a Markétce.
Řadu příležitostí jí nabídl film. Poprvé se objevila ve snímku slovenského režiséra Štefana Uhera Organ z roku 1964. Později ji diváci mohli vidět například v Balíkově psychologické sondě V každém pokoji žena. Velkou charakterní roli jí přinesl Skalského film o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze z roku 1989, kde ztvárnila Olgu Scheinpflugovou. Zahrála si i v Samotářích Davida Ondříčka, nejnověji ji diváci mohli vidět v drobnější roli ve filmu Tátova Volha.
Velkou popularitu jí kromě inscenací a pohádek přinesly také televizní seriály. V 70. a 80. letech minulého století hrála třeba Olinku v Ženě za pultem, jako železničářská dcerka se objevila v Dynastii Nováků, hrála v Chalupářích, v seriálech Synové a dcery Jakuba skláře, Dnes v jednom domě či v Nemocnici na kraji města.
Jejím životním partnerem byl 20 let, až do své smrti v roce 1993, herec Jiří Adamíra.
