Článek
Režisér Juraj Jakubisko se s Vojtěchem Jasným naposledy setkal letos v Karlových Varech. „Zdálo se mi, že je v dobré kondici, proto jsem překvapený. Myslel jsem, že se budeme potkávat ještě dlouho,“ řekl Jakubisko Seznamu.
Podle Jakubiska oba tvůrce spojilo to, že na festivalu v Plzni v roce 1968 dostali cenu „napůl“. „Tehdy měl cenu dostat jen jeden film. Jenže se tam sešli jeho Všichni dobří rodáci a moji Zběhové a poutníci. Porota se dva dny hádala a nakonec se rozhodli udělit cenu nám oběma,“ vzpomínal se smíchem. Chvíli označuje za osudovou.
Režisér Juraj Jakubisko.
Jasný se přišel s režisérem filmu Bathory rozloučit i krátce před tím, než emigroval. Prý mu i předpověděl, že Jakubisko nebude smět deset let točit.
„Přišel za mnou a řekl, že má v autě svoji ženu a odjíždí. Chtěli se dostat do Rakouska a pak do Ameriky,“ vzpomínal Jakubisko. „Vojtěch mi tehdy řekl: Juraji, zastavil jsem se, abych ti řekl jednu věc – věštil jsem a ty deset let nebudeš točit.“ Jasný mu tehdy doporučil, aby také odešel do zahraničí.
Jakubisko mu podle svých slov nevěřil a smál se. Vzápětí ho ale od filmu vyhodili a on skutečně téměř deset let nemohl točit hrané filmy.
Se smutkem jsme přijali zprávu o úmrtí Vojtěcha Jasného. Režiséra, scénáristy, jednoho z nejvýznamnějších představitelů tzv. nové vlny, mezinárodně uznávaného a oceňovaného tvůrce. Ve svých filmech kladl důraz na morální rozměr; na touhu po pravdě a spravedlnosti. pic.twitter.com/8ccKMmEB1x
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) November 16, 2019
„Dojalo mě ale, že se přišel rozloučit. Byl to velký projev důvěry, tehdy se hodně udávalo,“ dodal. Po dobu, kdy žil Jasný ve Spojených státech, ale v kontaktu nebyli. Režisér prý z exilu nepsal nikomu. „Nechtěl nikoho dostat do problémů, poštu kontrolovala StB,“ prozradil Jakubisko.
Po jeho návratu v devadesátých letech se vídali už jen příležitostně. „Stále jsme se cítili mladí a mysleli jsme, že budeme žít ještě sto let,“ ukončil své vzpomínání dnes jednaosmdesátiletý režisér.
