Článek
Za svého mládí se neblaze zapsal jako jedna z hlav Irské republikánské armády, která vedla ozbrojený boj za odtržení Severního Irska od britského království. Působení Martina McGuinnesse v organizaci, jež způsobila spoustu krveprolití mezi probritskými protestanty a katolickými republikány, mu někteří nemohou zapomenout. Tři dekády násilí v zemi si od roku 1969 vyžádaly 3500 mrtvých.
Později to byl ale právě on, kdo se po třiceti letech bojů v roce 1998 zasloužil o sjednání mírového procesu a potřásl si rukou s královnou. Ve své kondolenci to ocenila i britská premiérka Theresa Mayová.
„Ačkoli mu nikdy nemohu prominout cestu, kterou si v dřívějších dobách svého života vybral, Martin McGuinness nakonec sehrál významnou roli, jež republikánské hnutí odvrátila od násilí,” uvedla.
I sám McGuinness si v průběhu svého života uvědomoval, jak ho vnímá jeho okolí. „Lidé vědí, že jsem byl v minulosti člen IRA. Zároveň si ale uvědomují, že jsem byl srdcem dlouhotrvajícího mírového procesu. A oceňují to,” pronesl kdysi.
Po loňském červnovém referendu, ve kterém se voliči Spojeného království rozhodli opustit Evropskou unii, byl zastáncem tvrdé linie volající po vypsání regionálního plebiscitu o sjednocení Severního Irska s Irskou republikou.
McGuinness, jenž se v roce 2011 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta Irské republiky, v minulosti vystřídal post ministra školství i místopředsedy severoirské vlády. Letos v lednu pak na vládní post rezignoval.
