Článek
Jeho skladby, zejména ty, které stály na rozhraní klasiky a jazzu, měly úspěch také v zahraničí. O Blatného úmrtí dnes informoval Český rozhlas Brno, se kterým všestranný skladatel po desetiletí úzce spolupracoval.
Syn Marek Blatný ČTK řekl, že jeho otec zemřel ve středu. Poslední rozloučení se uskuteční příští týden ve středu v kostele svatého Vavřince v Brně-Komíně. Počet účastníků bude omezen podle současných protiepidemických opatření.
Blatný se narodil v roce 1931 v brněnské umělecky založené rodině. Jeho dědeček i otec byli varhaníci a hudebníci, jeho strýc Lev Blatný byl spisovatel a redaktor, jeho bratrancem byl Ivan Blatný, básník, který zemřel v britském exilu.
Pavel Blatný po studiích na gymnáziu a konzervatoři absolvoval hudební vědu. Skladbě se začal věnovat už v dětství, intenzivně pak v 50. letech. Stylovým východiskem rané Blatného tvorby byla hudba klasiků 20. století, které mladý skladatel v nepříznivé dobové atmosféře postupně objevoval, uvádí Český hudební slovník osob a institucí. Sám Blatný ke svým raným vzorům řadil Bohuslava Martinů, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského či Leoše Janáčka.
Postupně Blatný hledal různé nové prostředky vyjádření a kompoziční techniky. Psal například skladby pro smíšené soubory klasických a jazzových hudebníků. Ke známým skladbám z tohoto období patří Studie pro čtvrttónovou trubku.
Kompozice řazené k takzvanému třetímu proudu nebo hraniční hudbě našly ohlas i v zahraničí. Později se Blatný znovu vracel ke klasicko-romantické tradici a tonalitě. „Cítil jsem únavu z nové hudby i z jazzu,“ řekl před časem v rozhovoru pro časopis Harmonie.
Blatný psal také divadelní, muzikálovou a filmovou hudbu, třeba k detektivkám Petra Schulhoffa Vrah skrývá tvář a Po stopách krve. Od 60. do 90. let pracoval v brněnském televizním studiu jako hudební režisér, dramaturg a vedoucí hudebního vysílání. Spolupracoval s brněnským rozhlasem, věnoval se literární tvorbě a publicistice, psal fejetony nejen na hudební témata.
