Článek
Britský teoretický fyzik a nositel řady cen a vyznamenání Stephen Hawking zemřel, uvedl to podle BBC mluvčí Hawkingovy rodiny. Známému vědci bylo 76 let.
Britský vědec byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý a v jeho jednadvaceti letech, kdy mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, mu dávali jen dva roky života.
Navzdory nepříznivým prognózám se ale Hawking dožil pokročilého věku a svými poznatky o vzniku vesmíru a černých dírách výrazně přispěl k vědeckému poznání lidstva. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou. O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl.
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít.
Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.
