Článek
Paul Volcker patřil k lidem, které nešlo přehlédnout – doslova i obrazně. S výškou dva metry nebyl nápadný, asi jen když mluvil s hráči basketbalové NBA. A podobně vyčnívaly i jeho názory, které v 70. letech i později v USA razil.
„Ještě pořád se objevuje argument, že bychom se měli naučit žít s vyšší inflací. Zkušenost nám ale naznačuje, že je tomu naopak. Naše mocná ekonomika nepojede hladce ani na svůj maximální možný výkon, pokud se budeme neustále ohlížet na všeprostupující nejistotu týkající se inflace,“ hřímal svým barytonem při jednom z projevů. Psal se rok 1978, v Bílém domě seděl demokratický prezident Jimmy Carter a Volcker třetím rokem řídil newyorskou odnož Fedu.
Právě rychlý růst cen nakonec Volckera katapultoval do pozice nejvýznamnějšího bankéře USA. Carter mu post nabídl, protože v jeho jestřábím přístupu viděl naději, jak inflaci zkrotit. Volcker začal úřadovat dva měsíce po uvedení do centrální banky – v sobotu 6. října 1979 Fed zpřísnil podmínky pro komerční banky a snažil se zkrotit růst cen vyšroubováním úrokových sazeb. Základní sazba Fedu nakonec vystoupala až přes 20 procent – dnešní ani ne dvouprocentní sazby proti tomu vypadají téměř směšně.
Vysoké úroky, ekonomická krize
Ale něco za něco. Přísná měnová politika vyústila v hospodářský propad, bankroty firem a růst nezaměstnanosti, který kulminoval v listopadu 1982 na úrovni téměř 11 procent. Volckerova šoková terapie také hodně pomohla k výměně v Bílém domě, Jimmyho Cartera nahradil po volbách v roce 1980 Ronald Reagan. A Volcker dostal ochranku, když do budovy Fedu vnikl muž ozbrojený revolverem, nožem a brokovnicí.
„Paul byl stejně tvrdohlavý jako vysoký. A ačkoliv jeho kroky v čele Fedu byly politicky drahé, bylo správné je udělat,“ řekl agentuře Bloomberg exprezident Jimmy Carter – tedy ten, kterého Volckerovy kroky velmi pravděpodobně stály Oválnou pracovnu.
S prezidentem Reaganem se Volckerovi podařilo najít společnou řeč, takže mu šéf Bílého domu prodloužil mandát až do roku 1987. V roce 1986 pak ceny v USA rostly tempem jen 1,2 procenta. Zkrocení inflace v USA a boj za nezávislost centrální banky, kterou se zástupy nespokojených kongresmanů snažily omezit, daly podle řady ekonomů základ prosperity v dalších letech.
Že Volcker kontroverzní kroky umí, ukázal také v roce 2008, kdy ho v horké fázi ekonomické krize povolal do služby nastupující prezident Barack Obama. Nezaúkoloval ho ničím menším, než aby mu pomohl vyrovnat nejprudší ekonomický propad USA, který žijící Američané pamatovali. V pozici Obamova klíčového poradce prosadil „Volckerovo pravidlo“, podle kterého měli bankéři na Wall Street oddělit investiční a retailové části svých bank a omezit obchodování na vlastní účet.
Toto pravidlo se pak – o něco oslabené – stalo součástí rozsáhlé pokrizové bankovní regulace známé jako Dodd-Frankův zákon a bankéřům se příliš nelíbilo. „Paul Volcker podle svých vlastních slov kapitálovému trhu moc nerozuměl,“ vzpomínal šéf JPMorgan & Chase Jamie Dimon, „a mám-li být upřímný, mě přesvědčil.“
