Článek
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nedokáže ani po několika dnech odpovědět na jednoduché otázky, jak to myslí s pokyny zemědělcům žádajícím o dotace na nákup zemědělské techniky.
Seznam Zprávy již popsaly, že SZIF poslal během léta žadatelům o dotace z Programu rozvoje venkova dva protichůdné dopisy. V prvním píše, že zastavuje administraci programu pro předběžnou opatrnost kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, o měsíc později jim naopak napsal, že vše může pokračovat dál, protože „zákon o střetu zájmů nelze s ohledem na unijní právní úpravu a současnou rozhodovací praxi považovat za právní předpis týkající se pravidel zadávání veřejných zakázek“.
Doporučení se dotýká zemědělců, kteří vysoutěžili jako vítěze zakázky podpořené evropskou dotací firmu Agrotec. Jde přitom o nemalou část z nich – Agrotec je v současnosti největším dodavatelem zemědělské techniky v Česku a pro menší zemědělce, kteří si kupují například jeden traktor, bývá co do ceny nejvýhodnější na trhu.
Potíž ale je, že Agrotec patří do skupiny společnosti Agrofert zaparkované premiérem ve svěřenských fondech.
Když se Seznam Zprávy ptaly, jak to autoři dopisů mysleli, odpověď nepřišla dva dny. „Probíhá Země živitelka, a tak většinu kapacit máme tam,“ vysvětlovala tehdy pomalou reakci mluvčí fondu Lenka Rezková.
Třetí dopis
Koncem srpna pak poslali úředníci SZIF zemědělcům třetí dopis, který reagoval na úvodní článek. Seznam Zprávy jej mají (stejně jako ty předešlé dva) k dispozici. Úředníci fondu v něm tentokrát píší, že zadavatelů se dodržování zákona o střetu zájmů týká, nicméně fond má zajistit jen soulad s předpisy týkajícími se veřejných zakázek a mezi tyto předpisy zákon o střetu zájmů dle jejich výkladu nepatří.
Seznam Zprávy se opakovaně dožadovaly vysvětlení fondu, jak svá slova myslí, tedy například zda mají žadatelé vylučovat firmy ze skupiny Agrofert ze svých výběrových řízení, jak jejich výklad souzní s obsahem posledního dopisu, který z Bruselu přišel a který Česko varuje, že pokud nebude kontrolovat dodržování střetu zájmů, peníze z Evropy se zastaví zcela, nebo jak jejich stanovisko koresponduje se samotnou podstatou fondu vepsanou do zákona, tedy že „rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace“.
Po dlouhém mlčení přišla nejprve zpráva, že fond odpovědi připravuje. Následně však tiskový odbor SZIF zaslal jen odkaz na několik dní starý text na serveru Česká justice, ve kterém autor píše obdobně jako ve třetím dopise SZIF, že „fond není podle mluvčí povinen ověřovat, zda žadatelé o dotaci při zadávání veřejných zakázek neporušili zákon o střetu zájmů, ale žadatelé o dotaci v pozici veřejných zadavatelů mají povinnost ustanovení zákona o střetu zájmů striktně dodržovat“.
Střeženým tajemstvím ovšem není jen odpověď na otázku, co autoři dopisy zemědělcům mysleli, ale i kdo vytvořil klíčové právní stanovisko pro fond. I na to se totiž Seznam Zprávy ptaly a i tento dotaz zůstal bez odpovědi.
Chceme garanci, že na úředníky nikdo netlačil
Dopisy ze SZIF již řeší i opozice. V úterý poslal interpelaci v této věci na ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) šéf Starostů Vít Rakušan. „Mám vážnou obavu, že zemědělský fond ve výsledku primárně sledoval zájmy koncernu Agrofert pana premiéra,“ vysvětloval Seznam Zprávám svou motivaci.
„Žádám o garanci toho, že na úředníky fondu nebyl vyvíjen nátlak. Upozorňuji rovněž na zjevný rozpor jednoho z dopisů s nálezem Ústavního soudu,“ popsal pak obsah interpelace, kterou v úterý zaslal k rukám šéfa zemědělství.
Rakušan naráží právě na nejasnosti, jak číst stanovisko SZIF, že střet zájmů brát v patrnost nemusí a vystačí si jen se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Podle pirátských expertů, kteří na interpelaci s Rakušanem jako koaliční partneři spolupracovali, totiž nejde zákon o střetu zájmů od zákona o zadávání veřejných zakázek jednoduše odstřihnout.
„Ústavní soud ve svém nálezu zřetelně uvádí, že nelze ignorovat zákon o střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Došlo by tím k narušení hospodářské soutěže. Vedle toho konstatuje, že povinností politika je zbavit se svého střetu zájmů již při nástupu do funkce. Doporučení obsažené v dopise zemědělského fondu jsou v hrubém rozporu s několika zákony – nejenom se zákonem o střetu zájmů,“ říká k tomu analytik pirátské sněmovní frakce Janusz Konieczny.
Ústavní soud se vyjadřoval k zákonu o střetu zájmů loni v únoru. Reagoval tak na podnět prezidenta Miloše Zemana, který z moci svého úřadu zákon napadl již v roce 2014. Ústavní soudci se tehdy věnovali přesně těm pasážím, které nyní SZIF hodlá ze své zodpovědnosti vyjmout.
