Článek
Údolí smrti drží rekord nejteplejšího místa na světě už od roku 1913, kdy tam byla naměřena teplota vzduchu 56,7 °C. Nová analýza satelitních dat s vysokým rozlišením teď ale ukázala, že pokud by se jako nejteplejší místo bralo to, kde slunce nejvíc rozpálí povrch, předběhly by Údolí smrti nejméně dvě jiná místa. Vědci to shrnují v článku publikovaném tento měsíc ve věstníku Americké meteorologické společnosti.
V poušti Lút v Íránu a v Sonorské poušti, která prochází americko-mexickou hranicí, se podle analýzy písek nedávno rozpálil až na 80,8 °C.
Časopis Science uvádí, že po světě je sice rozesetých asi 11 000 stanic Světové meteorologické organizace, které spolehlivě měří teplotu vzduchu ve stínu zhruba 1,5 metru nad zemí. Značná část zemského povrchu ale touto sítí není pokryta a v některých oblastech tak můžou teplotní rekordy padat nepozorovaně mimo oficiální záznamy.
Poslední dvě desítky let přitom Zemi obíhá pár satelitů vybavených spektroradiometrem se středním rozlišením (MODIS) od NASA, což je čidlo, které umí měřit všechno od úrovně ozónové vrstvy až po množství fytoplanktonu v mořích. Tam, kde zrovna nejsou mraky, umí MODIS změřit i infračervené záření zemského povrchu, a zjistit tak teplotu.
Už v roce 2011 data ukázala, že v suchých a horkých oblastech přesahují letní teploty povrchu běžně 60 °C, přičemž za rekord byla považována teplota 70,7 °C naměřená v poušti Lút v roce 2005. Nyní se ale podařilo vylepšit rozlišení MODIS a v roce 2018 už bylo na tom samém místě naměřeno dokonce zmiňovaných 80,8 °C. O rok později byla zcela stejná teplota naměřena i v Sonorské poušti.
V poušti Lút byly podle autorů článku v průběhu posledních necelých 20 let extrémně vysoké teploty častější než v Sonorské poušti, a proto ho považují za „opravdu nejteplejší místo na světě“.
Server ScienceAlert k tomu dodává, že extrémní teploty povrchu íránské pouště jsou důsledkem polohy na místě obklopeném horami, které „uvězňují“ horký vzduch a také toho, že části pouště jsou pokryté černou vulkanickou horninou.
Kousky vulkanické horniny v poušti Lút.
Nejstudenější místo má minus 110,9 °C
Článek zmiňuje i další rekordní čísla. Nejstudenější povrch na světě byl nepřekvapivě naměřen na Antarktidě. V roce 2016 tam satelit zaznamenal povrchovou teplotu 110,9 °C pod nulou. To je o víc než 20 °C silnější mráz, než byl naměřen ve vzduchu rovněž na Antarktidě v roce 1983.
Bez zajímavosti není ani největší teplotní rozdíl naměřený na jediném místě během 24 hodin. Ten dosáhl 81,8 °C od minus 23,7 °C na 58,1°C a byl zaznamenán 20 července 2006 v čínské Cchajdamské pánvi.
