Článek
Poprvé od roku 2012 vydaly unijní státy výrazně méně povolení k pobytu občanům třetích zemí. Zatímco v posledním „předpandemickém roce“ uspěly téměř tři miliony žadatelů, loni přesáhl jejich počet 2,2 milionu.
Pokles je viditelný ve všech unijních státech, výjimkou je pouze Litva, kde došlo k nárůstu z 21 400 nových držitelů v roce 2019 na 22 500 v roce 2020.
Největší část povolení k pobytu je podle dat Eurostatu vydávána lidem, kteří o ně žádají z pracovních důvodů. Za minulý rok jich bylo o 294 390 méně ve srovnání s tím předcházejícím. Nejméně je naopak vydaných povolení za účelem studia.
„Pokles počtu prvních povolení k pobytu byl způsoben zejména pandemií covidu-19 a s ní souvisejícími cestovními a administrativními omezeními uloženými vnitrostátními orgány,“ osvětluje Eurostat příčiny poklesu.
V datech Eurostatu jsou započítáni občané třetích zemí, kteří získali povolení k pobytu nejméně na tři měsíce, nejdéle pak na 12 nebo více měsíců. Jde o držitele, kteří získali povolení k pobytu v zemích EU poprvé nebo od konce platnosti předcházejícího povolení uběhlo nejméně šest měsíců.
Zdroj: Eurostat
V Česku uspělo přes 54 tisíc žadatelů, pokles je značný
Také v Česku počet vydaných povolení klesl. Zatímco v roce 2019 je obdrželo více než 117 tisíc žadatelů, loni jich bylo pouze něco přes 54 tisíc. Více než polovina je získala za účelem zaměstnání, necelá čtvrtina z rodinných důvodů a téměř 14 procent z důvodu studia.
Pokles – zejména povolení k pobytu udělených z pracovních důvodů – v době pandemie potvrzují i zkušenosti českých společností, které se zaměřují na zprostředkování zaměstnanců ze zahraničí.
„Důvodem, proč v minulém roce klesl počet vydaných povolení k pobytu, je z velké části to, že ambasády byly na několik měsíců zavřené kvůli pandemii koronaviru, popřípadě omezené v přijímání žádostí o pobytová oprávnění,“ popsala Seznam Zprávám Tereza Taťáková, CEO společnosti IRS Czech.
Povolení k pobytu v Česku
V Česku mohou občané třetích zemí získat několik typů povolení k pobytu:
- krátkodobá víza – platnost maximálně 90 dní, lze jej získat například za účelem zaměstnání, sloučení rodiny či jiným;
- dlouhodobá víza – platnost více než 90 dní, rozlišují se dlouhodobá víza za účelem zaměstnání, podnikání, sloučení rodiny, studia, strpění pobytu na území a další;
- trvalý pobyt – lze o něj žádat zpravidla po pěti letech nepřetržitého přechodného pobytu na území ČR, je vyžadováno složení zkoušky z českého jazyka.
Zdroj: Migrace.com
Z jejích zkušeností šlo o propad „spíše dočasný“, především v období od března do června minulého roku. „Velice razantní dopad to mělo na zaměstnance z Ukrajiny, kteří v době vyhlášení lockdownu odjeli zpět na Ukrajinu a spousta z nich se už nevrátila,“ uvádí Taťáková.
Podobně situaci vnímá Milan Závora ze společnosti Mivina, která se zaměřuje na Ukrajinu: „Pandemie se nás velmi dotkla. Na jaře 2020 jsme téměř tři měsíce absolutně stáli, nemohli jsme vyjet na Ukrajinu za účelem pořádání náborových dnů, nemohli jsme kvůli opatřením přivézt žádné zaměstnance do ČR. Naše činnost spočívala pouze ve snaze předávání informací vystrašeným zprostředkovaným zaměstnancům z Ukrajiny a i jiným ukrajinským občanům.“
Pokles poptávky registrovala firma jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně pracovníků. „Důvodem byla hlavně nejistota panující v oblasti ekonomických ukazatelů, kdy se čekal velký pokles ekonomiky kvůli pandemii covidu-19. Zároveň výrazně klesl zájem o zaměstnání v ČR ze strany ukrajinských občanů. Příčina byla – dle mého úsudku – hlavně v obavách z budoucnosti, kdy hlavní poptávka po zaměstnancích z automobilového průmyslu byla téměř nulová,“ popisuje Závora.
Zástupci obou společností ovšem do budoucna očekávají opětovný nárůst počtu pracovníků ze zahraničí. „Bez cizinců se tady již rozhodně neobejdeme, jsou nezbytnou součástí pro spoustu českých zaměstnavatelů,“ vysvětluje Taťáková. Dodává ale, že jejich společnost si již před propuknutím pandemie všimla menšího zájmu zaměstnavatelů v Česku o pracovníky z Ukrajiny.
Momentálně je například sháňka po zaměstnancích z Filipín. „Od začátku letošního roku jsme zaregistrovali velké poptávky po těchto zaměstnancích, a to především do sektoru pohostinství,“ shrnuje Taťáková aktuální vývoj.
Méně byrokracie v Polsku
Zároveň však zmiňuje, že „byrokratické procesy jsou zdlouhavé“, a proto například Ukrajinci volí raději zaměstnání v Polsku, kde povolení získají za kratší dobu.
To potvrzuje i Závora, podle jehož zkušeností trvá v Česku vyřízení povolení zhruba tři měsíce. „Proto je u ukrajinských občanů tolik oblíbené právě Polsko, kde se posuzování žádostí od podání na zastupitelském úřadu po udělení víza pohybuje na úrovni tří týdnů.“
Polsko je navíc už od roku 2013 unijní zemí, která vydává nejvíce povolení k pobytu. Loni jej získalo dohromady přes 598 tisíc lidí, což odpovídá více než čtvrtině všech, které státy EU vydaly. Šlo zejména o občany sousedních zemí: téměř 82 procent tvořili Ukrajinci, dalších necelých deset procent Bělorusové a bezmála dvě procenta Rusové.
Více než 312 tisíc povolení pak vydalo Německo, šlo zejména o žadatele ze Sýrie, z Afghánistánu a Turecka. Nejčastější příčinou bylo slučování rodin, přičemž tito lidé získali více než polovinu ze všech vydaných povolení v Německu, celkem 130 700.
V Česku šlo zejména o obyvatele z Ukrajiny (celkem 29 207), z Ruska (6 077), Vietnamu (2 624) a z Kazachstánu (1 564).
„Ukrajinci přijeli za prací, Maročané za rodinou“
Ukrajinci tvoří nejpočetnější skupinu v počtu získaných povolení k pobytu v zemích EU již od roku 2010. Loni šlo o celkem 601 227 nových držitelů. O poznání méně povolení k pobytu – celkem 123 445 – získali Maročané, kteří byli v roce 2020 druhou nejpočetnější skupinou.
„Zatímco Ukrajinci přijeli za prací, Maročané přišli za rodinou a Syřané dostali povolení k mezinárodní ochraně,“ popisuje Eurostat.
