Článek
Pole za posledními paneláky na okraji středočeských Neratovic zarůstá už několik let plevelem. Je to rozdíl: o pár metrů dál si obyvatelé domů hýčkají květinové zahrádky.
Ale nebýt právě zdejších lidí, místo do pole by byl z oken paneláků výhled na kostku nákupního střediska. Kaufland, prodejna bot, řeznictví, drogerie… Plus půlhektarové parkoviště.
Klasická kombinace známá už i z malých měst.
S plánem vybudovat v Neratovicích obchodním centrum přišel už před 16 lety Jaroslav Třešňák. Developer z Teplic, král staveb supermarketů v Česku a sponzor prezidentské kampaně Miloše Zemana.
Jeho jméno se znovu skloňovalo letos v létě, když mu v posledních hodinách ve funkci pomohl odcházející ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD. Muž, jehož setrvání ve funkci podporoval prezident Miloš Zeman, na odchodnou podepsal rozhodnutí, že Třešňák fakticky smí zbourat cenné Hadí Lázně v Teplicích, které odborníci chtějí prohlásit za památku.
V Neratovicích lidé Třešňákovi – s pomocí soudů – stavbu obchodního centra zablokovali. A podnikatel teď městu hrozí, že po něm bude vymáhat 160 milionů za zmařenou investici. Houževnatý developer dokáže podle svých kritiků získat zvláštní výhody od vedení radnic a naštvat hodně lidí skoro všude, kde se objeví.
Supermarket ne, rozhodl soud
Neratovický příběh začal v roce 2003, kdy developer Třešňák, přesněji jeho firma JTH, koupila dva hektary velmi kvalitní zemědělské půdy na okraji zástavby. Podle územního plánu se tam ale směla vystavět obchodní plocha o rozloze 1000 metrů. Třešňák se rozhodl pro obchod čtyřikrát větší.
Mezi lety 2008 až 2012 mu zastupitelstva, kvůli volbám v různém složení, opakovaně změnu územního plánu neschválila. Vedle toho podepsalo petici proti výstavbě 720 lidí.
Před třemi lety pak zastupitelstvo změnu definitivně zamítlo. Třešňák ale zažádal o revokaci, tedy o zrušení rozhodnutí. A byl úspěšný: všech 13 tehdejších koaličních zastupitelů zvedlo ruku pro, a pak ještě odsouhlasili smlouvu o podmínkách výstavby obchodního centra.
Obyvatelé podali žalobu, až nakonec Nejvyšší správní soud potvrdil, že zastupitelstvo postupovalo chybně. „K vydání nového územního plánu či jeho změny poté může dojít pouze při dodržení náležitého postupu předepsaného stavebním zákonem,“ napsal do rozsudku předseda senátu Radan Malík.
Zjednodušeně vysvětleno: když totiž zastupitelstvo vzalo zpět své rozhodnutí, že se stavět nemůže, neznamená to automaticky, že dalo s vybudováním centra souhlas. Změna územního plánu je totiž dlouhodobý proces, při němž se k záměru vyjadřují například i obyvatelé města nebo vlastníci pozemků. Tím, že by město dalo rovnou zelenou developerovi, by je vlastně obešlo. „Znamenalo by to totální popření stavebního zákona,“ shrnuje advokátka Kristýna Ryšavá z kanceláře Frank Bold, která neratovické občany zastupovala.
Půl roku po rozsudku se nic nedělo. Až letos na jaře dorazil na radnici v Neratovicích dopis od Třešňákových právníků. Upozorňují, že developerovi postupem radnice vznikla škoda. „Protože ten pozemek už prý slíbil Kauflandu,“ vysvětluje současný starosta Roman Kroužecký (Společně pro Neratovice).
Ušlý zisk, který požaduje po městu, Třešňák vyčíslil na 160 milionů korun.
Radnice se také hned obrátila na právníky. V jejich analýze se píše, že Třešňák v případném sporu nemůže uspět.
Město teď čeká, jestli šlo o jen o zastrašovací taktiku, nebo zda developer skutečně podá žalobu.
Redakce Seznamu se snažila teplického podnikatele Třešňáka oslovit už od srpna. Jeho mluvčí nejprve vzkázal, že šéf je na dovolené, poté odepsal, že se Třešňák k případu v Neratovicích a ani k žádným jiným sporným investicím nebude vyjadřovat.
Sliby, které už neplatí
Třešňák už od 90. let skupuje pozemky a staré budovy na desítkách míst v celém Česku. Jedním z nich byly i Semily na Liberecku.
Případ ze Semil je vlastně klasickým příběhem, který provází mnoho Třešňákových investic. Koupí pozemek nebo opuštěný či chátrající areál, do plánů si nakreslí prodejnu Lidlu, Kauflandu nebo Hypernovy a slíbí něco i místním, aby nekladli odpor. Třeba jako v Semilech, kde kromě klasické nákupní zóny mělo vzniknout také poněkud neurčité „společensko-kulturní centrum.“
„Samozřejmě žádnou společenskou část nepostavil. Není tam ani ta kavárna, o které zpočátku mluvil,“ říká tehdejší starosta, poslanec Jan Farský (STAN).
A podobně jako v dalších městech bylo semilské zastupitelstvo i vedení města k Třešňákovým plánům dlouho vlažné, nebo je spíš rovnou odmítalo. Vytrvalý Třešňák si ale dokázal počkat: nakonec pro nákupní centrum zvedlo ruku 11 z 21 zastupitelů. A prodejny Lidlu, Kiku či lékárenského řetězce tak teď v Semilech už pár let stojí.
„On tohle umí,“ naráží Farský na fakt, že teplický podnikatel dokáže trpělivě se zástupci měst vyjednávat. „Navíc neustále točí lidi, kteří za něj vyjednávají: přišel nový člověk a už najednou neplatilo to, co ti před ním slíbili. Byly to takové Třešňákovy triky,“ vzpomíná Farský.
Bývalý starosta Farský ostatně sám zažil, jaké to je se developerovi postavit. Od začátku nákupní centrum v Semilech nechtěl – jednak kvůli nevyřešené dopravě v okolí, jednak proto, aby ochránil místní obchodníky. V devítitisícovém městě se mělo jednat už o pátý supermarket. V jednu vyhrocenou dobu se pak v novinách začaly objevovat inzeráty namířené proti starostovi jako odpůrci obchodního centra.
Jsem čistič měst, říká developer
Jestli se lidé, kteří se s Třešňákem při jeho obchodech střetli, na něčem shodnou, tak je to rozporuplný dojem, jenž developer zanechává. Nepůsobí jako prototyp pronikavého realitního stratéga. „Na první pohled by člověk řekl: Takový strejda ze sámošky,“ říká Michal Kudrnáč, zastupitel z Náchoda, kde dlouhé roky část lidí s Třešňákovými záměry bojovala – dokonce i s pomocí referenda.
Když například chce Třešňák ukázat, že jsou jeho záměry čisté a městu pomohou, naloží radní do svého lexusu a proveze je po domovských Teplicích: na obhlídku desítek domů, které tady koupil a opravil. Okružní jízda pak končí v jeho restauraci.
Na druhou stranu však i kritici uznávají, že v tom, co dělá, je nakonec mimořádně úspěšný.
„Od roku 2004 jsme postavili například 50 Lidlů, to nepostavil v Čechách nikdo. A právě teď máme momentálně rozjetých 64 projektů najednou,“ vypočítal Třešňák v roce 2008 pro severočeskou přílohu Mladé Fronty Dnes, v jednom z mála rozhovorů, který poskytl. Nazval se v něm „čističem měst“, jenž „koupí starý dům, se kterým se už nedá nic dělat, a na jeho místě postaví nový.“
„Takové impérium nevybuduje někdo neschopný,“ souhlasí i náchodský zastupitel Kudrnáč.
Právě ve východočeském Náchodě koupila Třešňákova firma areál bývalého textilní továrny a v roce 2008 ohlásila výstavbu obchodního centra. A opět: velká část obyvatel se postavila proti, protože „zaplácnout“ plochu poblíž centra města supermarketem byl podle nich nesmysl. Mimo jiné i kvůli už tak kolabující dopravě.
Pozdější referendum sice neplatilo, protože se ho nezúčastnila alespoň předepsaná polovina lidí. Proti se vyslovila většina z 2255 hlasujících. V Náchodě sice teplický developer neuspěl, ale i tak udělal výhodný obchod. Loni město areál za 56 milionů korun odkoupilo. Třešňák ho v minulosti pořídil za 18 milionů.
Utajený inzerát z úřední desky
Trpělivý Třešňák dokáže buď přimět zastupitele ke změně názoru (tak jako ve zmíněných Neratovicích), nebo je přesvědčí hned na začátku, že mají podpořit jeho plány. Ve středočeském Kolíně koupil před 15 lety od radnice pozemek na okraji města, který rozprodal na stavbu rodinných domů. Cena byla nízká – 150 korun za metr. Tehdejší vedení města na ni kývlo se zdůvodněním, že parcely leží v záplavovém území a investor bude muset vybudovat například protipovodňovou zeď. Což ho bude stát velké peníze.
Jenže dnes domy stojí, parcely pod nimi Třešňák prodával za tisíc korun za metr – a žádná protipovodňová ochrana nevznikla.
Další pozemek na strategickém místě u silničního průtahu zase Třešňák získal za zvláštních okolností. Parcelu nabízela radnice v roce 2004 pouze na úřední desce. Neinzerovala ji v novinách, ani u realitních makléřů. Třešňák se do soutěže přihlásil jako jediný a pozemek získal za 14,6 milionů korun.
Po změně ve vedení města ho pak chtěl tehdejší starosta a poslanec Vít Rakušan (STAN) odkoupit: město nesouhlasilo, aby tam vznikl supermarket, a rádo by na parcele vidělo sportovní halu. „Nabídl nám o osm, devět milionů vyšší cenu, než za kterou pozemek koupil. Na to jsme nemohli přistoupit – pokud jsme tedy s ostatními radními nechtěli skončit v kriminálu,“ vysvětluje Rakušan.
S prezidentem si pomáhají
Třešňák příliš veřejně nevystupuje, znají ho samozřejmě hlavně lidé v Teplicích, kde má nejvíc aktivit. Ale před dvěma lety si ho všimli i další: to když zaplatil 3,2 milionu za čtyřstránkový leták nazvaný „Ještě jeden životní příběh Miloše Zemana.“ Lidé ho před prezidentskými volbami dostávali zdarma do schránek. Ačkoli prezident tvrdil, že žádnou volební kampaň nevede.
Třešňák později reportérovi serveru Aktuálně.cz vyprávěl, že celý život volil úplně jiné politiky, než jaké představuje Zeman. Prezident ale podpořil jeho záměr postavit v Chorvatsku za miliardu a půl velký turistický resort.
„Pan prezident o projektu řekl všem. Jak paní prezidentce Chorvatska, tak předsedovi vlády a předsedovi parlamentu, a dostal se do povědomí tamní veřejnosti," řekl v reportáži Třešňák, který s prezidentem do Chorvatska jel jako člen podnikatelské mise. Dva roky před tím se takhle podíval i do Saúdské Arábie.