Článek
Dlouholetý krajský lídr sociální demokracie a jedna z nejznámějších tváří strany posledních let Jiří Zimola v pondělí rezignoval na post krajského předsedy a Seznamu druhý den naznačil, že je zřejmě i na odchodu z ČSSD.
„Tuhle variantu samozřejmě dnes zvažuji,“ řekl v rozhovoru.
Vysvětluje v něm také bezprostřední důvody, proč v pondělí večer post krajského předsedy opustil.
„Pochopil jsem, že nemohu dostát svému loňskému slibu, který jsem dával delegátům krajské konference ČSSD v Jihočeském kraji – že s nimi vyhraji krajské volby. A tomuto slibu jsem nemohl dostát proto, že se nemohu podílet na sestavení takové kandidátní listiny, jakou si myslím, že by si jihočeská sociální demokracie zasloužila.“
Jakou kandidátní listinu jste si představoval?
Podobnou, jakou jsem dělával v době, kdy jsem byl ještě hejtmanem a kdy jsem měl ještě možnost do toho mluvit. Otevřenou tak, aby minimálně na prvních patnácti, dvaceti místech kandidátky byly skutečné osobnosti. Lidé, kteří nemusí zrovna být zasloužilými straníky, ale určitě přitáhnou pozornost voličů.
Tehdy v roce 2016 jste však kandidoval pod značkou ČSSD a nyní jste chtěl kandidátku s názvem Změna 2020. A nebylo jasné, jaký je její vztah k sociální demokracii…
Přiznávám, že komunikace a interpretace ohledně Změny 2020 nebyla nejlepší. Ale ujišťuji, že od začátku jsme spolupráci s hnutím Změna 2020 připravovali tak, že to mělo být partnerské hnutí, do kterého mohli být včleněni nezávislí starostové a lidé, které jsme oslovovali, ale oni nechtěli vstoupit do ČSSD nebo být jenom na její kandidátce. Varianta, že by to byla společná předvolební koalice ČSSD a hnutí Změna 2020, pro ně byla přijatelnější, a proto jsme to takhle připravovali.
Proč se vám nepodařilo získat pro tento plán kolegy v sociální demokracii?
Jak říkám, beru na sebe i svůj díl viny, ale z druhé strany mě i coby protřelého politika překvapilo, co se dělo poté, kdy se objevily první náznaky hnutí Změna 2020. V ten moment jsem pochopil, že někteří dosavadní kolegové v jihočeské ČSSD nemají zájem podělit se o místa s nezávislými osobnostmi, jako to chystá třeba Martin Netolický (hejtman a místopředseda ČSSD, pozn. red.) v Pardubickém kraji. Že zkrátka není zájem kandidátku více otevřít. Už v roce 2012 nebo 2016 jsem se s tím setkával, ale tehdy jsem ještě z pozice hejtmana a krajské jedničky měl větší sílu svůj názor prosadit. Teď se ukázalo, že už tu sílu nemám.
Váš plán byl, že kandidátka by se měla jmenovat Změna 2020 a na ní by byli přiznaní členové ČSSD a zároveň nezávislí? Takhle to mělo vypadat?
Ano, cest bylo několikero. Jednak to mohlo být tak, že v jižních Čechách by nekandidovala ČSSD, ale že by kandidovalo hnutí Změna 2020, v němž by se souhlasem sociální demokracie a příslušných orgánů kandidovali i členové ČSSD. Takto jsem s Janem Hamáčkem o tom mluvil a ten jako předseda přiznal, že to z našich stanov takto možné je. Druhá varianta byla ta, jaká se chystá v Pardubickém kraji – tedy že ČSSD si schválí svou kandidátní listinu, hnutí Změna 2020 si schválí svou kandidátní listinu a pak se tyhle dvě kandidátky promíchají, stanoví se pravidla pro sestavení té společné kandidátky a půjde se do voleb společně. Ale právě v pondělí se ukázalo, že ani pro tuto druhou variantu není vůle a že tam ze strany některých kolegů panuje obava, že kdyby se takto promíchaly kandidátky, logicky by byli odsunuti z některých lepších míst anebo i kdyby zůstali na těch lepších místech, mohli by voliči kroužkovat třeba jiné osobnosti. A to už je teď všechno passé.
Není rozdíl v tom, že Martin Netolický od začátku otevřeně o takové kandidátce hovořil, kdežto váš projekt se rodil v určitém utajení?
Já to přiznávám. Ale kdybychom to zasadili do určitého časového rámce: odehrávalo se to v době letních prázdnin, pak vypadlo jedno zasedání krajského předsednictva, protože jsme nebyli usnášeníschopní, tím se to všechno posunulo o měsíc. Neměli jsme možnost si to vyříkat a lidé se to dozvídali z médií. Znovu opakuji, přiznávám tento svůj díl viny. Ale nechci, aby projekt hnutí Změna 2020, který měl otevřít kandidátku nestraníkům, respektovaným levicovým osobnostem, byl očerňován jako konkurence ČSSD. Tak tomu samozřejmě nebylo.
Ale v dokumentech, které kolovaly v jižních Čechách mezi vašimi spolustraníky, byly i pasáže, které se daly chápat jako vymezení vůči ČSSD…
Narážíte na podpisové archy, jimiž se hnutí Změna 2020 jaksi snažilo představit potenciálním zájemcům. Ale nemáte úplnou pravdu. Tam byla jediná zmínka, že budeme – myslím hnutí Změna 2020 – tou poctivou sociální demokracií, že budeme zastávat názory, které bohužel ČSSD opustila. Ale to přece nemusí současně znamenat, že se k nim ČSSD nemusí vrátit. Zkrátka tam nebylo, že by snad hnutí Změna 2020 zastávalo konzervativní názory, pravicové, nacionalistické nebo jakékoliv jiné. Hnutí Změna 2020 tím jasně říkalo, že je pro ty, kdo chtějí mít sociální demokracii takovou, jakou dříve za Miloše Zemana volily dva miliony lidí.
Můžete říct pro příklad nějaké jméno výrazné osobnosti, kterou jste měl přichystanou na takovou kandidátku?
Rád bych vám to jméno řekl, ale nechci nikoho v tomto momentu vystavovat nějakému zbytečnému mediálnímu tlaku. Teď si to musíme vysvětlit my v ČSSD a já se musím pokusit veřejnosti vysvětlit, proč jsem v pondělí učinil krok, který jsem učinil.
Proč je pro lidi, výrazné nezávislé osobnosti, značka ČSSD problém? Nebo vlastně i částečně pro vás?
Jak jsem se s nimi bavil, tak právě proto, že ČSSD dnes nemá takový kredit a u řady jejích spolupracovníků, kolegů, a dokonce rodinných příslušníků nevzbuzuje příliš sympatií. I když oni sami jsou levicově zaměření a uznávají ten poctivě sociálnědemokratický program. A někteří proto, že v minulosti kandidovali za nejrůznější nezávislá, bezpartijní hnutí a na těch kandidátkách byli i s lidmi, kteří nemusí mít třeba úplně sympatie k ČSSD. Důvody byly různé.
A kde je vaše pozice mezi těmi dvěma kandidátkami? Pozice sociálního demokrata, nebo organizátora Změny 2020?
Do pondělního večera byla mojí rolí role předsedy sociální demokracie a koordinátora těchto věcí tak, aby se mohly uskutečnit. Od včerejšího večera nejsem předseda krajské sociální demokracie a mám v tomhle smyslu otevřené ruce. Přiznám, že mi volal kolega Slepička s nabídkou, zda bych nechtěl kandidovat za Změnu 2020.
A vy?
Tuhle variantu samozřejmě dnes zvažuji. I s tím rizikem, že v tom případě by skončilo moje členství v sociální demokracii. Pondělní jednání mě přesvědčilo, že nejsem ve stávající jihočeské sociální demokracii schopen prosadit takovou kandidátní listinu, která by byla otevřenější k voličům a přijatelnější pro ně. A jestliže se máte podílet na něčem takovém, vlastně se na tom ani podílet nechcete.
Ale teď zůstáváte sociálním demokratem?
V tento moment, kdy spolu mluvíme, jsem řadovým členem sociální demokracie organizovaným v místní organizaci Nová Bystřice.
Na jak dlouho?
V podstatě neumím odpovědět, protože já jsem ve straně 20 let a 11 let krajským předsedou, a myslím si, poněkud neskromně, že jsme v této éře přebarvili mapu jižních Čech na oranžovo. Chci si proto dát nyní několik dnů na to, abych vše zvážil.
Kandidoval byste v současné situaci za ČSSD, kdyby vám bylo nabídnuto dobré místo na kandidátce?
Ne, já jsem řekl, že kandidovat nebudu, a dokonce ještě před půl rokem jsem se o tom otevřeně bavil se současnou hejtmankou Ivanou Stráskou, která mi řekla totéž. Teď sleduji, že Ivana Stráská svůj názor změnila, já jsem názor nezměnil.
Reakce Ivany Stráské
„Žádná dohoda, že nebudu kandidovat, nebyla. Mluvili jsme o tom, abychom netříštili síly, oba jsme měli kandidovat na třetím a čtvrtém místě, a tak podpořit kandidátku ČSSD. Chtěla jsem svou politickou kariéru ukončit, ale po tom, co se dělo, a poté, co jsem dostala důvěru od velkého množství straníků, jsem své rozhodnutí přehodnotila a kandidátku povedu.“
Mluvil jste po své pondělní rezignaci s Janem Hamáčkem? Nebo s Milošem Zemanem, s nímž jste měli k sobě blízko?
Nemluvil jsem o tom ani s jedním a ani si nemyslím, že by to někoho z nich zajímalo. S Janem Hamáčkem jsme se názorově rozešli poté, kdy já jsem před rokem rezignoval na post prvního místopředsedy s tím, že nejsem zkrátka schopen zůstat s čistým svědomím a snažit se reformovat sociální demokracii tam, kde o to není zájem. S panem prezidentem už jsem to vůbec neřešil, protože nevidím důvod, proč bych, byť se považuji za přítele pana prezidenta, s ním tyhle věci měl řešit.
Protože to je politický praktik.
Já jsem si všiml, že pan prezident mi v pořadu na televizi Barrandov před časem vzkázal, že by na mém místě neopouštěl sociální demokracii a snažil se právě bojovat uvnitř a snažil se ji reformovat. Já panu prezidentovi rozumím, ale myslím, že ani pan prezident ve svém politickém životě nedokázal být nadále ve straně s některými lidmi, kteří ho podrazili. Takže já – aniž bych se chtěl přirovnávat k panu prezidentovi – paradoxně prožívám něco podobného.
Takže vy se cítíte zrazen?
Ano. Cítím se některými svými kolegy zrazen, ale myslím si, že jsem schopen se od toho oprostit. Člověk musí být profesionál a já vás ubezpečuji, že ač jsem, ať se cítím být zrazen některými svými nejbližšími, neznamená to, že s nimi nemohu nikdy v budoucnu spolupracovat.
