Článek
Už několik dnů je zdravotní stav prezidenta republiky předmětem dohadů široké veřejnosti. Miloš Zeman se dlouho léčil s cukrovkou, trápí ho neuropatie. Z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde je první muž republiky od neděle hospitalizován, ale prosakují nové informace o jaterní encefalopatii jako údajném důsledku cirhózy jater.
Že aktuální potíže prezidenta souvisí právě s tímto závažným onemocnění, hovoří pod podmínkou anonymity jak někteří lékaři z okruhu vojenské nemocnice, tak i vládní činitelé, s nimiž Seznam Zprávy hovořily. O jaterní encefalopatii jako první referoval Deník N s tím, že prezident má být v důsledku nemoci dezorientovaný a říkat „nesouvisející věci“.
Oficiální hradní místa mlčí. Otazníky, které v souvislosti s povolební situací řeší i celá politická scéna, nerozptýlila ani první dáma Ivana Zemanová, která vystoupila na tiskové konferenci. „Spekulace o diagnózách a prognózách považuji přinejmenším za neetické,“ uvedla, aniž by o zdraví prezidenta řekla něco konkrétního.
Byl to přitom její manžel, kdo ještě před dvěma lety říkal, že právě na tyto informace mají lidé nárok. „V případě prezidenta republiky je jeho povinností, aby občané znali zprávu o jeho zdravotním stavu,“ uvedl 24. října 2019 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov.
Poškození mozkových funkcí
Pokud by hlava státu skutečně trpěla jaterní encefalopatií, prognózy v takových případech nejsou vůbec povzbudivé.
Shodují se na tom experti, s nimiž Seznam Zprávy o průběhu nemoci hovořily. Otázky se přitom netýkaly hlavy státu, byly položeny v čistě obecné rovině.
Jak uvádějí odborné zdroje, jaterní encefalopatie má neuropsychické příznaky, u postiženého člověka se stále viditelněji projevují změny v chování. Příčiny lze hledat právě ve špatné funkci chronicky nemocných jater, která ztrácejí svou detoxikační funkci. Škodlivé látky, jako je amoniak, působí na centrální nervový systém.
V prvním stadiu bývá pacient mírně zmatený, objevují se u něj změny chování. V druhém jsou už přítomny poruchy osobnosti a myšlení. Ve třetí fázi trpí poruchou vědomí, je dezorientován. Závěrečné stadium je doprovázeno kómatem.
„Encefalopatie je poškození mozkových funkcí v důsledku zvýšené produkce amoniaku a disbalance jiných látek. Projevuje se poruchou soustředění, změnami nálad, poruchami paměti, poruchou režimu spánku a bdění, apatií a dezorientací,“ popsal na dotaz Seznam Zpráv důsledky onemocnění Pavel Trunečka, vedoucí hepatologické ambulance Kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEM. V minulosti se jako vedoucí hepatolog podílel na zahájení programu transplantace jater a transplantace jater u malých dětí.
Jak říká, samotné projevy encefalopatie mohou i rychle kolísat v důsledku jiných komplikací, například infekce či krvácení, ale též se upravit v důsledku léčby. „Dlouhotrvající encefalopatie ale vede ke změnám jen částečně reverzibilním,“ podotýká.
Akutně vzniklá encefalopatie se podle Pavla Trunečky může v důsledku komplexní léčby rychle upravit, je-li ale projevem pokročilého chronického onemocnění, nemusí být už tato úprava kompletní.
Transplantace jako řešení?
S touto chorobou se u pacientů během profesního života opakovaně setkával i psychiatr Cyril Höschl. „Onemocnění se projevuje kromě úbytku kognitivních funkcí, jako je paměť, pozornost, výkonnost a podobně, mimo jiné i stavy snížené schopnosti se orientovat. A to ve všech kvalitách, to znamená místem, časem, osobou,“ popsal v obecné rovině i on, jaké komplikace nemoc lidem přináší.
Höschl dodává, že u všech pacientů není stejný průběh a v čase se u každého člověka mění, jeden den je stav horší, druhý je zase lepší. „Jako u všech metabolicky podmíněných stavů ony projevy mohou velmi kolísat. To, co platí dnes, nemusí platit zítra, ale celkově ta prognóza je nepříznivá,“ zdůrazňuje přední český psychiatr.
Jak také říká, řešením u některých pacientů může být transplantace jater, která odstraní prvotní příčinu. Nicméně není to rozhodně řešení pro každého, ještě před přenosem orgánu z těla dárce do těla příjemce je třeba splnit řadu podmínek. Jde třeba o dlouhodobější abstinenci.
V tomto duchu se vyjádřil i výše zmíněný expert na transplantace z IKEM Pavel Trunečka. „Výsledky transplantace jater ovlivňuje řada dalších faktorů a věk je jedním z nich, nicméně i stáří vysoce nad 70 let není samo o sobě kontraindikací. Vždy záleží na celkovém stavu pacienta – tzv. biologickém stáří,“ sdělil.
Psychiatr Cyril Höschl se zamýšlí i nad tím, kdo by měl u pacienta s jaterní encefalopatií určit, zda je schopen složitější intelektuální činnosti.
„Kdyby šlo o běžného občana, tak jeho způsobilost k právním úkonům posuzuje zpravidla soudní znalec z oboru psychiatrie,“ vysvětluje standardní praxi Cyril Höschl.
Prezidentův podpis
Otazníky kolem zdraví prezidenta Miloše Zemana zaměstnává další české ústavní činitele. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se rozhodl požádat hradní kancelář o informace. Právě na jejich základě - tedy v případě, že by prezident schopen vykonávat svůj úřad nebyl - by mohly komory parlamentu rozhodnout o přechodu jeho pravomocí na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny.
„Já nechci zkoumat, jestli je pan prezident čilý, či není čilý. Já nechci zkoumat, jaké bere prášky, nejsem lékař a to není naše role. Je třeba k tomu přistupovat lidsky a citlivě, ale potřebujeme vědět, zda je schopen vykonávat úřad,“ vysvětlil šéf Senátu v rozhovoru pro Seznam Zprávy s tím, že o informace požádal dopisem Kancelář prezidenta republiky v pondělí a stále čeká na odpověď.
„My jsme si řekli, že nebudeme naše další kroky popisovat. Nechceme tlačit nikoho ke zdi. Máme limitní termín dva týdny na to, zda tu odpověď dostaneme, nebo ne, uvidíme, co se v tom období stane. Poté jsme připraveni reagovat velmi rychle,“ dodal.
Končící předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) podal ve čtvrtek svědectví, že prezident Miloš Zeman osobně podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. „Svůj úkon (podpis rozhodnutí) provedl naprosto jasně,“ prohlásil Vondráček.
Pozn.: Celý rozhovor se specialistou z IKEM Pavlem Trunečkou k jaterním onemocněním přineseme v příštích hodinách.
