Článek
Prezident Miloš Zeman oznámil už tři měsíce před volbami, že příštím premiérem bude opět Andrej Babiš. V průzkumech je sice Babišovo ANO až na třetím místě za koalicí Pirátů a Starostů i další koalicí SPOLU, jak však Zeman oznámil na Primě, lídra žádné koalice sestavením vlády nepověří.
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
Spíše než politickým závazkem je Zemanův výrok interpretací posledních volebních průzkumů před prázdninami. Prezident svým výrokem, že pověří složením vlády předsedu nejsilnější politické strany a nikoli koalice, zvolil výklad příznivý Babišovi, kterého prý sám bude volit, fakticky premiérovo hnutí tahá za kratší konec.
Předvolební průzkumy sice vydává hned několik agentur, lídry jsou už několik let agentury Kantar-CZ a Median a jejich data ukazují, že poměry na politické scéně v posledních měsících zamrzly.
Důvěra vládním stranám se propadla koncem února po kolapsu v boji s covidem, do dubna se jejich ztráty vyrovnaly, ale jen do určité míry. ANO s blízkými i vzdálenějšími spojenci od sociálních demokratů přes komunisty až k SPD má od té doby 42 procent hlasů. Proti tomu stojí blok dvou „demokratických“ či „protibabišovských“ koalic se zhruba 47 procenty.
Piráti se Starosty v uplynulých měsících mírně ztráceli, přesto se udrželi na prvním místě a jejich výpadky vyrovnali kolegové z koalice SPOLU, kterou očividně nepoškodil případ Feri. Pokud dokážou „demokraté“ tento předstih využít v efektivní kampani, pak bude jedna z koalic vítězem. Už zisk 47 procent hlasů rozdělený mezi dvě strany znamená v reformovaném volebním systému většinu poslaneckých mandátů.
Předprázdninové průzkumy potvrzují, že větším rizikům čelí Babišovo ANO.
V kampani bude usilovat o překročení hranice dvaceti procent voličských hlasů. Lze očekávat, že opět osloví starší generaci a cíl splní.
Volby pro něj skončí porážkou, pokud pod pětiprocentním volebním kvorem zůstanou jeho blízcí spojenci ČSSD a KSČM a odnesou, jak naposledy předpověděl Kantar, 7 až 8 procent Babišovi příznivých hlasů do mimoparlamentního propadliště.
Premiérovi může ještě pomoci hnutí SPD, jehož preference spolehlivě rostou, protože jeho šéf Tomio Okamura mluví jako jediný jménem relativně silné skupiny voličů odmítajících vládní opatření proti covidu. Vládu s Babišovou formací sestavovat nehodlá, pokud mu však vyjde kampaň, může zablokovat dost hlasů, aby „demokratické koalice“ nedaly dohromady parlamentní většinu a byly při sestavování vlády odkázány na ANO. Na republikové úrovni by se tak opakoval scénář Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
S tím většími obavami pozorují Piráti, Starostové, ODS a další členové předvolebních koalic vzestup hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty přes pětiprocentní hranici. Z pohledu povolební matematiky stojí před Šlachtou kariéra druhého Okamury, který zabere další část parlamentu a pomůže Babišovi, i když koalici s ním také vylučuje.
Vývoj preferencí zatím takovému vývoji nenasvědčuje. Přísaha dosud luxuje desetiprocentní menšinu, která si tradičně vybírá mezi novými a malými partajemi. Kampaň to může změnit, logicky ovšem není vyloučeno, že Šlachta vezme hlasy ANO a tím ohrozí jeho vyhlídky.
Předpovědi Kantaru a Medianu jsou nejvěrohodnější vzhledem k tomu, že jejich úspěšnost je možné zkontrolovat několik let dozadu.
Teprve letos publikuje volební prognózy společnost Ipsos, dosud specializovaná na ekonomický marketing. Ve stejné době se objevily preference od společnosti Data Collect na zakázku České televize. ČT tím fakticky ověřuje správnost předpovědí výzkumníků z Kantaru, které platí už několik let.
Výsledky Ipsos a Data Collect jsou ve shodě s obrazem posledních měsíců, jak ho představily obě zavedenější agentury. Demokratickým koalicím přidělily 45 resp. 47 procent hlasů, Babišovi a blízkým stranám 41,5 resp. 42 procent.
Přesto existuje menšinová předpověď. Pro její věrohodnost mluví, že autory jsou rovněž zavedené agentury STEM a CVVM. Nabízejí opačný pohled: Demokratické koalice nepřekročí společně 45 procent, naopak ANO se spojenci má k dispozici skoro polovinu voličů. Malé strany včetně Přísahy nemají na Sněmovnu šanci.
Obě agentury politiku v poslední době ignorovaly a věnovaly se byznysu, případně sociologickým výzkumům. Volební model publikovaly jen v dubnu (STEM) a v červnu (CVVM). Nejde tedy vyloučit, že se v oboru volebních preferencí teprve „zastřelují“. Svědčí o tom model CVVM, který vznikl na základě odpovědí 643 respondentů, již uvedli, že půjdou k volbám a koho budou volit (celkem oslovilo CVVM 925 respondentů).
Žádné jiné agentury, které dodržují mezinárodní standardy SIMAR, dosud své předpovědi nezveřejnily.
