Zeman v Srbsku řekl, že nemá rád Kosovo, světový tisk píše o dalším přešlapu

Miloš Zeman přiletěl do Srbska na třídenní návštěvu a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić ho přivítal hned na letišti. A tam mu český prezident podle agentury AP anglicky řekl: „Mám rád Srbsko a Srby.“ Pak tlumenějším hlasem dodal: „A nemám rád Kosovo.“ Prezident Vučić mu vzápětí poděkoval.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, zda může prezidentův výrok potvrdit, uvedl, že „názor pana prezidenta na Kosovo je dlouhodobě kritický a názor na Srbsko dlouhodobě pozitivní.“

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, který Zemana v Srbsku doprovází, řekl, že výrok o Kosovu neslyšel a komentovat ho nebude. Připomněl pouze, že Kosovo uznala na jaře 2008 vláda Mirka Topolánka a „toto rozhodnutí platí, jakkoliv si o něm můžeme myslet svoje.“

To šéf české diplomacie Tomáš Petříček (rovněž ČSSD) se od výroku distancoval. „Česká diplomacie klade na vztahy se zeměmi západního Balkánu důraz a snažíme se s nimi více spolupracovat. Jsem přesvědčen, že naši partneři vědí, že za zahraniční politiku odpovídá vláda, nikoli prezident,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

A pak zažertoval: „Nechci to samozřejmě zlehčovat, ale je možné, že prezident reagoval na fotbalový zápas, který jsme s Kosovem prohráli… Ne, opravdu to nechci zlehčovat. Pro nás je důležité naplňovat naši zahraniční agendu a jsme si jisti, že naši partneři vědí, kdo v zahraniční politice určuje směr.“

Zemanova výroku už si nicméně povšimla zahraniční média. S poznámkou, že český čtyřiasedmdesátiletý státník je znám svými útočnými výroky a diplomatickými přešlapy, zprávu agentury AP převzaly třeba listy The New York Times nebo The Washington Post.

Kriticky se Zeman ke Kosovu vyjádřil i v rozhovoru pro TV Barrandov před cestou do Bělehradu.

„Srbsko má konflikty s Kosovem a já nezastávám názor, že by Kosovo bylo demokratický stát,“ řekl prezident. „Nyní se mohu odvolat na rozhodnutí haagského tribunálu, které označilo kosovského premiéra (Ramuše Haradinaje) za válečného zločince,“ doplnil. Zvláštní tribunál v nizozemském Haagu ale ještě v této věci nerozhodl.

Haradinaj byl zatím pro podezření ze zločinů za války v Kosovu v letech 1998 a 1999 k tribunálu pouze předvolán; po předvolání podal demisi.

Český prezident také v rozhovoru před odletem podpořil české fotbalové fanoušky, kteří byli minulý týden v Kosovu zadrženi policií před utkáním Kosovo-ČR v kvalifikaci o mistrovství Evropy. Skupina osmi Čechů u sebe měla mimo jiné dron a transparent s nápisem „Kosovo je Srbsko“.

„Nevím, jestli ten dron vzlétl. Nicméně to byl dobrý úmysl a já proti tomu nic nemám,“ řekl Zeman. Zmíněná skupina měla u sebe podle mluvčího Fotbalové asociace ČR Michala Jurmana také pyrotechniku a nože; po výslechu byli Češi s pokutou propuštěni.

Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.

Zeman se ke Kosovu vyjádřil v minulosti několikrát. Například v březnu 2017 při návštěvě Chorvatska řekl, že je pro euroatlantickou integraci na Balkánu, ale bez Kosova. V dubnu 2015 v rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti uvedl, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě. Zeman zopakoval, že on sám nezávislost Kosova neuznal, a tehdejšího kosovského vicepremiéra Hashima Thaçiho nazval válečným zločincem.

V dubnu 2014 při návštěvě Srbska český prezident prohlásil, že vybudování samostatných ozbrojených sil Kosova by znamenalo znovu vyzbrojit členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), jež páchala teroristické činy. Kosovo označil za velmi podivný stát se silným vlivem narkomafií. V březnu 2014 řekl: „Veřejně jsem vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že ČR uznala nezávislost Kosova, a nyní svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli. Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“