Článek
Čtyřdenní návštěvu Izraele prezident Miloš Zeman zahájil v neděli. Na programu má kromě otevření Českého domu v Jeruzalémě také projev v izraelském parlamentu Knesetu. Této pocty se přitom nedostalo ani prezidentu Václavu Havlovi.
Dá se přitom s vysokou pravděpodobností očekávat, že Zeman před izraelskými zákonodárci promluví také o dvou zvláště palčivých tématech: izraelsko-palestinských vztazích a možném přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Ačkoliv Izrael považuje od roku 1980 za svoje hlavní město celou oblast Jeruzaléma, v samotném srdci židovského státu, většina států světa za něj oficiálně pokládá Tel Aviv, ležící na pobřeží Středozemního moře.
Oficiální stanovisko Ministerstva zahraničních věcí zní tak, že uznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele v hranicích tzv. demarkační linie z roku 1967. Ta za území Izraele považuje pouze západní část města.
Jak se měnila pozice českých politiků vůči přemístění ambasády do Jeruzaléma v posledních letech?
Nejlepší přítel v Evropě
Po pádu komunistického režimu navázala tehdejší československá a následně česká diplomacie vřelé až nadstandardní vztahy s Izraelem, které mezi oběma státy panují dodnes. Na návštěvě Prahy v roce 2012 dokonce izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že „Izrael nemá lepšího přítele v Evropě, než je Česká republika”.
Česká diplomacie přesto k této otázce zaujímala dlouhodobě obezřetný postoj, v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Ta v roce 1980 jasně deklarovala, že jednostranné vyhlášení celého Jeruzaléma hlavním městem Izraele porušuje mezinárodní právo. Zároveň vyzvala státy OSN, aby ze „svatého města” stáhly své diplomatické mise.
Evropská unie i OSN pak ve svých postojích dlouhodobě zdůrazňují, že Jeruzalém by měl v budoucnu být hlavním městem jak Izraele, tak i budoucího státu Palestina.
Po svém zvolení do funkce prezidenta v roce 2013 otázku oficiálního zastoupení v Jeruzalémě ale znovu rozdmýchal Miloš Zeman, který už coby český premiér v roce 2001 vyjadřoval silnou podporu Izraeli a naopak opakovaně kritizoval Palestince.
Rok před svým zvolením Zeman v rámci prezidentské kampaně dokonce na otázku, zda by měl vzniknout samostatný stát Palestina, odpověděl záporně.
V říjnu 2013 Zeman opakovaně uvedl, že chce, aby se česká ambasáda v Izraeli přesunula z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tím překvapil politiky jak doma, tak v zahraničí. Jeho výroky kritizovali také představitelé palestinské samosprávy, kteří dokonce vyzývali k tomu, aby věc projednala Liga arabských států.
Zemanovy výroky proto musel mírnit tehdejší šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. Ten prezidentova slova interpretoval tak, že k přesunu ambasády by došlo až poté, co dojde k dovršení izraelsko-palestinského mírového procesu. Až tento krok by přesun ambasády v souladu s mezinárodním právem umožnil.
Jeruzalémskou otázku oživil Trump
Vítr do plachet Zemanovu postoji přiválo rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa přesunout ambasádu USA z Tel Avivu do Jeruzaléma. K tomu došlo v prosinci loňského roku.
Ani poté však český prezident a vláda nenalezli v jeruzalémské otázce shodu. Někdejší šéf diplomacie Lubomír Zaorálek označil Trumpovo rozhodnutí za špatný krok a vnímal jej jako pomyslnou „rozbušku” v izraelsko-palestinských vztazích. Zároveň zopakoval, že Česká republika by se měla nadále držet obezřetného kurzu Evropské unie.
Viditelná změna přístupu české diplomacie nastala poté, co rezort zahraničí převzalo koncem loňského roku hnutí ANO. První Babišova vláda nejprve odmítla podpořit dohodu Evropské unie, která chystala kritické prohlášení k Trumpovu rozhodnutí ambasádu přestěhovat do Jeruzaléma. K Česku se při blokaci dohody připojilo také Maďarsko a Rumunsko.
Podle Hradu se na plánu zablokovat dohodu EU podílel s Babišem a Stropnickým také prezident Zeman.
Tři fáze přesunu
V květnu letošního roku hovořil ministr zahraničí Martin Stropnický o plánu postupného nárůstu české přítomnosti v Jeruzalémě, který předchozí měsíc nastínil Miloš Zeman. Ten prohlásil, že proces přesunu české ambasády bude mít celkem tři fáze.
První z nich měl podle prezidenta být vznik honorárního konzulátu v Jeruzalémě. Další krok by měl podobu přestěhování institucí jako je CzechTourism a CzechTrade. Završením procesu by pak byl samotný přesun ambasády z Tel Avivu.
Součástí Českého domu, u jehož otevření bude i Miloš Zeman, bude také zmiňovaný CzechTourism a CzechTrade. Honorární konzulát pak Česká republika v Jeruzalémě otevřela už letos v dubnu.
Ministerstvo věří v brzké řešení
Jak tedy bude Ministerstvo zahraničních věcí dále postupovat? Znamená to, že přesun české ambasády v Izraeli přijde už v dohledné době?
„Záměr pana prezidenta otevřít Český dům Jeruzalém plně odpovídá programovému prohlášení vlády ze dne 27. června 2018,” uvedl pro Seznam Zprávy zástupce ředitele tiskového odboru MZV Robert Řehák. Podle tohoto prohlášení je i nadále prioritou mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi OSN.
„Ministerstvo zahraničních věcí předpokládá, že do doby navrženého přesunu ambasády do Jeruzaléma dojde k posunu v hledání politického uspořádání garantujícího dvoustátní řešení s Jeruzalémem jako hlavním městem jak Izraele, tak budoucího státu Palestina,” dodává Řehák.
„Přesun ambasády ČR tak bude zcela v souladu s mezinárodním právem, příslušnými rezolucemi OSN a mezinárodními závazky ČR.”
Současná situace však nenaznačuje, že by mělo k řešení izraelsko-palestinského konfliktu v dohledné době dojít. Situace u Pásma Gazy je nejvyhrocenější od roku 2013. Izrael zároveň pokračuje ve výstavbě izraelských osad i na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, navzdory mezinárodnímu právu. Stejně tak pokračuje i ostřelování Izraele ze strany Palestinců.
