Článek
V Lánech se v sobotu řešil státní rozpočet na příští rok, který bude schvalovat až Sněmovna, jež vzejde z říjnových sněmovních voleb. Ten předložený vládou premiéra Andreje Babiše už má schválený schodek ve výši 390 miliard korun.
A zatímco ministryně financí Alena Schillerová po schůzce novinářům řekla, že výše schodku prezidentovi nevadí, pokud zbude dost peněz na investice, Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka zveřejnil něco jiného.
„Prezident republiky se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2022, který označil za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční,“ uvedl Ovčáček. Prezident podle něj navrhl konkrétní druhy úspor a investic. Bez takových změn by zvažoval vetování rozpočtu.
Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) August 28, 2021
Z toho, co prozradila Schillerová, je patrné, že Zeman zvedl své oblíbené téma: zrušení daňových výjimek. O tom prezident mluví opakovaně, třeba zrovna loni v listopadu, když přišel do Sněmovny přednést svůj projev k návrhu rozpočtu na rok 2021. V něm horoval pro zrušení daňových výjimek, které by státnímu rozpočtu mohly přinést úspory desítek miliard korun. „Spočítali jsme s paní ministryní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun,“ uvedl tehdy Zeman v projevu.
A vlastně totéž, jen s jinou cifrou, říkal i o rok dříve – opět při schvalování rozpočtu. Tehdy se dopočítal k 318 miliardám korun, které by bez existence výjimek posílily státní rozpočet.
Tyto výjimky se bez výhrady vztahují na daně fyzických osob. To by ovšem znamenalo zrušit i základní daňové úlevy. Tedy slevy na poplatníka, slevy na děti a slevy na manželku.
Ruchové mikrofony v sále Sněmovny tehdy zachytily slovní výměnu, kterou nad prezidentovým návrhem vedli premiér Babiš se Schillerovou. „Má pravdu,“ řekla tehdy ministryně. A premiér odpověděl: „Má pravdu, ale je to nereálné.“
V sobotu Schillerová uvedla, že o rušení daňových výjimek byla řeč. Řekla ovšem, že ona v tom prostor za stovky miliard nevidí. „Ale určitě věřte tomu, že tam prostor je. Je tam celá řada výjimek, které zvýhodňují určité skupiny a je to velmi těžké protlačit v parlamentu, ale já se o to pokusím,“ řekla.
Ohledně úspor ministryně představila Zemanovi plán konsolidace veřejných financí. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Schillerová zopakovala, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
