Článek
Prezident Miloš Zeman do generálských hodností jmenoval 15 mužů. Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě získal Emil Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. Zeman o možnost jeho povýšení sám požádal. Povýšení na třetí pokus se dočkal zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany Petr Procházka, který byl dosud plukovníkem.
Procházkovo povýšení na brigádního generála Zeman loni dvakrát odmítl jako trest za to, že dva příslušníci jeho jednotky v Afghánistánu měli na helmách symboly nacistických jednotek SS. Procházka podle médií údajně nechal spálit potahy přileb s těmito symboly podřízených a většinu usvědčujících fotografií. Byl kvůli tomu vyšetřován a nakonec mu byl uložen kázeňský trest.
Na generálmajora byl prezidentem povýšen další válečný veterán Miloslav Masopust, dosavadní brigádní generál ve výslužbě. Stejnou hodnost získali šéf Generálního ředitelství cel Milan Poulíček, ředitel sekce podpory Ministerstva obrany Štefan Muránský a zástupci náčelníka generálního štábu Milan Schulc a Miroslav Hlaváč. Generálporučíkem se stal zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna.
Na brigádní generály byli spolu s Procházkou povýšeni štábní plukovníci – zástupce ředitele Sekce rozvoje sil Petr Čepelka a zástupce ředitele Sekce plánování schopností Miloslav Lafek. Stejné hodnosti dosáhli policejní ředitel Jan Švejdar, ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, velitel Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR Radim Řehulka, náměstek ředitele vězeňské služby Pavel Hadrava a ředitel Vazební věznice v Olomouci Jiří Ruprecht.
Podle očekávání naopak Zeman opět nejmenoval generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Vláda ho navrhla do vyšší hodnosti jmenovat už třikrát. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v říjnu uvedl, že mu Zeman slíbil Koudelkovo povýšení.
Plukovník Koudelka měl podle představ vlády získat hodnost brigádního generála. Kabinet to zdůvodnil vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky a velmi dobrými výsledky, kterých civilní kontrarozvědka dosahuje. Při březnové Babišově cestě do USA převzal Koudelka v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ocenění za zahraniční spolupráci.
Zeman naopak Koudelku, kterého odmítl povýšit už před rokem a také loni v říjnu. kritizoval stejně jako BIS. O šéfovi civilní kontrarozvědky prohlásil, že není člověkem na svém místě. Poslední výroční zprávu BIS, ve které tajná služba varovala například před ruskými a čínskými agenty, označil za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“. BIS kritiku odmítla a uvedla, že má za sebou úspěšné období.
Zeman spojoval BIS s varováním před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE, které loni před Vánocemi vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V lednu uvedl, že ředitel NÚKIB Dušan Navrátil a Koudelka ohrozili pozici a ekonomické zájmy ČR v Číně. Babiš následně uvedl, že není pravda, že NÚKIB v tomto případě postupoval společně s BIS. O potenciálním nebezpečí pro ČR, které může představovat rostoucí podíl Huawei a ZTE na českém telekomunikačním trhu, psala BIS dříve, ve výroční zprávě za rok 2013.
Prezident rovněž obvinil BIS ze zásahu do výkladu výchovy nebo výuky dějin. BIS ve své výroční zprávě napsala, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Koudelka poté odmítl, že by BIS chtěla určovat, co se má a nemá ve školách učit.
