Článek
Funkčnost protiruských sankcí ve svém úterním vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) jednoznačně odmítl český prezident Miloš Zeman. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se PSRE nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Jako alternativu sankcí Zeman nabídl snahu o dialog mezi občany.
„Zakladatel mého státu Tomáš Masaryk řekl, že demokracie je diskuse, diskutujme tedy,” uvedl Zeman ve Štrasburku. Sankce označil za strategii, při níž prohrávají obě strany. Zdůraznil zároveň, že nehovoří o jejich oprávněnosti, ale o jejich funkčnosti.
Se svým názorem oslovil Zeman PSRE den před tím, než bude na stejném místě vystupovat ukrajinský prezident Petro Porošenko. Západ, především USA a EU, uvalil na Rusko sankce kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a také postupu Moskvy v celé krizi na východě Ukrajiny. „Co doporučuji místo sankcí? Komunikaci mezi lidmi na mnoha úrovních,” prohlásil Zeman s připomínkou obav komunistických režimů před rokem 1989 z „ideologické diverze”.
Zeman kromě sankcí mluvil i o Blízkém Východě a zejména o Izraeli. „Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém Východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele," prohlásil Zeman a dodal, že cestou k míru na Blízkém Východě je odzbrojení teroristických organizací. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády.
Zeman: Za Krym kompenzace finanční nebo ropu a zemní plyn
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli”, tedy hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny.
Jako svůj soukromý názor navrhl řešení, aby se za Krym Ukrajině poskytla kompenzace finanční nebo v přírodních zdrojích, jako je ropa a zemní plyn.
Zeman: Je obtížné si vytvořit přítele a snadné si vymyslet nepřítele
Podle Zemana by se Parlamentní shromáždění Rady Evropy mělo snažit přispět k přátelství mezi národy Evropy, která sahá od Atlantiku po Ural. Evropa je podle Zemana kontinent rozdělený na mnoho hranic a jedna z nich je mezi Ruskem a zbytkem Evropy, tedy EU. „Nechci říkat, že toto je opakování železné opony, ale pořád je to nějaká čára, která kontinent dělí,” uvedl.
Rusko je členem Rady Evropy od roku 1996. PSRE na dění na Ukrajině reagovalo tím, že ruské zástupce zbavilo hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů rady. Moskva následně oznámila, že letos pozastavuje platbu většiny svého finančního příspěvku organizaci, jde o asi 22 milionů eur (asi 594 milionů Kč).
O dalším postupu se právě v těchto dnech v PSRE jedná a rozhoduje. „Pokud tu nemáte žádné ruské zástupce, proč platit peníze organizaci, na jejíž práci se nepodílíte, velmi prostá otázka,” komentoval situaci český prezident. Jeho nesouhlas se sankcemi se prý ale vztahuje i na nesouhlas s touto ruskou „finanční sankcí” vůči PSRE.
Rusko jako téma jednání
Před svým vystoupením na PSRE se český prezident krátce setkal s jeho úřadujícím předsedou Rogerem Galem a také s generálním tajemníkem Rady Evropy Thornbjornem Jaglandem.
Už s ním, ještě za přítomnosti novinářů, začal probírat situaci, kdy Rusko pozastavilo letošní platbu většiny svého příspěvku ve výši okolo 22 milionů eur, tedy asi 594 milionů korun.
Moskva žádá „adekvátní řešení” při obnovení pravomocí svých zástupců v radě, kteří byli rozhodnutím PSRE, v reakci na ruskou anexi Krymu, zbaveni hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů RE.
