Zeman nejednal v souladu s Ústavou. Zrušení superhrubé mzdy ale platí

Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení daňového balíčku, který zejména ruší superhrubou mzdu a místo ní zavádí zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Prezident Miloš Zeman totiž zákon nepodepsal, čímž vyvolal pochybnost o ústavnosti jeho kroku.

Zákon, který přinesl zrušení superhrubé mzdy, platí i bez podpisu prezidenta, rozhodl v úterý Ústavní soud.

„Samotný podpis prezidenta není ‚conditio sine qua non‘ platnosti zákona. Nicméně je třeba konstatovat (…), že napadený postup prezidenta republiky není v souladu s Ústavou. Je jeho povinností přijatý zákon podepsat, nebo uplatnit veto,“ uvedl v odůvodnění soud.

„Na druhé straně však samotné nepřipojení podpisu prezidenta k přijatému zákonu nedosahuje dostatečné intenzity, aby to mělo vliv na (řádné) ukončení legislativního procesu, tedy nebrání vyhlášení a tím nabytí platnosti a účinnosti přijatého zákona,“ dodal soud.

Zeman však není prvním českým prezidentem, který jednal podobně.

„Ústava sice předpokládá, že všechny zákony mají být podepsané prezidentem republiky, předsedou Poslanecké sněmovny a předsedou vlády. Podle mě se ale vyvinula nesprávná zvyklost, počínaje prezidentem Václavem Havlem, že zákony, které prezident vetuje, nakonec nepodepíše. Ještě se to posunulo do té roviny, že prezident zákony nevetoval, ani nepodepsal,“ říká ústavní právník Jan Wintr a dodává, že podle něj je zákon platný, přestože mu chybí prezidentův podpis.

Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen minulý rok na Silvestra a účinnosti nabyl následující den. Návrh na zrušení podala skupina senátorů, kteří upozorňovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil ho Sněmovně, čímž ho podle nich vetoval.

Zeman však v přiloženém dopise zdůraznil, že zákon nevetuje a pouze jej vrací Sněmovně k dalšímu opatření. „Překvapilo by mě, kdyby to soud pochopil jako veto. Nicméně formulace prezidentova dopisu otevřela prostor i pro výklad, že by zákon nebyl platně přijat,“ dodává Wintr.