Článek
Hlava státu ve svém vystoupení hodnotila mimo jiné důležité milníky československé i české historie 20. století. „Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“ uvedl Zeman k událostem z února 1948.
Zeman také řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou jediný statečný člověk František Kriegel a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“. „Mně zakazují vulgarismy, ale toto, doufám, vulgarismus není,“ poznamenal. Dodal, že tehdejším představitelům souhlas s okupací nepomohl. „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne,“ uvedl ve zjevné narážce na Dubčeka.
Prezident následně parafrázoval zásadu mnohých z prvních let normalizace, a to „musím zůstat ve své funkci, protože jinak by tam přišla ještě větší svině, než jsem já“. Tato zásada vedla k hluboké zkáze tehdejšího Československa a k hluboké demoralizaci, uvedl prezident, jehož projev byl místy přerušován potleskem přátel, jak sám přítomné hosty nazval.
Zeman také uvedl, že pád komunistického režimu v Československu nezpůsobilo disidentské hnutí Charta 77, ale sovětský vůdce. „Byl to Gorbačov, který způsobil, že se rozpadlo sovětské impérium a že Československo se vymanilo ze sovětských spárů. Myslím, že bychom mu měli vyjádřit svoji úctu,“ dodal.
Samostatná Česká republika má delší trvání než prvorepublikové Československo, připomenul prezident. „Stejně jako Slovensko se můžeme radovat z toho, že jsme bezpečnou a prosperující zemí,“ řekl. „Nic nám téměř nehrozí, pokud naše vlastní hloupost nám nedovolí, abychom na naše území umístili lidi, kteří sem nepatří,“ podotkl. Letošní rok by měl být podle Zemana také připomínkou 1000 let české státnosti.
