Informace o Zemanovi: Hrad se tváří, že nepodléhá zákonům, míní ústavní expert

Zástupci politických stran, které obsadí příští Sněmovnu, jednají o možném povolebním uspořádání, ovšem bez klíčového hráče. Miloš Zeman zůstává od neděle na jednotce intenzivní péče. Co to znamená pro Česko?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Podle pondělního vyjádření mluvčí Ústřední vojenské nemocnice je zdravotní stav hlavy státu stabilizovaný. O tom, s jakou se lékaři potýkají diagnózou, ale neinformovala. Sdílnější není ředitel ÚVN Miroslav Zavoral, ani pracovníci prezidentské kanceláře.

Většina lídrů politických stran, které obsadí novou dolní komoru, žádá konkrétnější informace, aby bylo jasné, zda je stav Miloše Zemana vážný a jestli se vůbec dokáže vypořádat s povinnostmi, které z jeho funkce plynou. Zvlášť v tak politicky turbulentní době, kterou Česko zažívá po volbách.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale minimálně v následujících několika týdnech Česko bez činnosti prezidenta obejde. „Bez prezidenta se neobejdeme až po ustavení nové Sněmovny. Prezident ji sice svolává, ale je zde pojistka, že se může sejít sama. Zde tedy není z ústavního hlediska tragédie, když nemáte akceschopného prezidenta,“ řekl Kysela. Problém je, že po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny vláda do rukou prezidenta podává demisi a ten ji pověřuje vládnutím do jmenování nové vlády. Třetí úkon prezidenta je jmenování nového premiéra.

Pokud by prezident výkonu svých pravomocí nebyl schopen, byl by na tahu parlament – tedy aby obě komory přijaly usnesení, že prezidentovi ve výkonu funkce brání závažné důvody. Pak by přešly pravomoce na premiéra a předsedu Sněmovny. Senátoři a poslanci mohou hlasovat o odnětí prezidentských pravomocí na základě článku 66 Ústavy.

A v jakém případě by k němu ale měl parlament přistoupit? „Na bezprostředním stavu prezidenta nezáleží, problém je, že neznáme prognózu. Pokud někdo řekne, že bude prezident ve vážném stavu hospitalizován týdny, je účelné to neodkládat,“ řekl Kysela s tím, že by se musela sejít buď současná Sněmovna do 21. října, nebo po 9. listopadu Sněmovna nová.

Pokud by prezident pravomoci nakonec zbaven byl, předseda Sněmovny by byl „dvojjediný“ a mohl by pověřit premiéra ustanovením nové vlády, která by mohla ve třech pokusech žádat o důvěru poslanců.

A jak vnímá Kysela způsob, jakým Hrad o prezidentově zdraví informuje? „Mně to připadá velice trapné, odpovídá to modelu kremelské informační politiky před rokem 1989. Ale nešokuje mě to, protože Kancelář prezidenta republiky se pokouší dlouhá léta vytvářet kolem prezidenta závoj a polostín, celý fenomén Hradu privatizovat a tvářit se, že nepodléhá zákonům lidským ani České republiky,“ dodal.

Hrozí zemi ústavní krize? A měl by proto Parlament jednat a oživit článek 66 Ústavy, na jehož základě senátoři a poslanci hlasují o odnětí prezidentských pravomocí?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Podívat se na něm můžete i ve videu: